10. dubna 2009
Čarověníky a jiné okrasy
V dubnovém čísle cvikovského Zpravodaje je článeček s upozorněním, že v blízkosti Schillerovy vyhlídky je na borovici možno vidět „čarověník“. Protože to není zrovna moc frekventované slovo, můžeme si říci o co jde. Jsou to jakási rostoucí zelená hnízda na stromech a keřích, z dálky připomínající trsy jmelí. Čarověník je anomální shluk znetvořených větví, vyrůstajících na stromě z jednoho místa bez jakékoliv pravidelnosti. Název čarověník je složen ze 
staročeského „věník“ (znamenajícího trs či svazek) a ze slova „čaro“, naznačující neobyčejnost, nadpřirozenost. I v cizích jazycích jsou pro tento přírodní útvar používána obdobná slova, třeba v angličtině „witches broom“ – koště čarodějnic.
Příčiny vzniku čarověníku jsou dvě – buď zásah cizopasníka nebo genetická mutace.
Zajímavé je, že nejde jen o přírodní „zrůdu“, ale i o objekt pěstitelský, jak se můžete přesvědčit na web stránce www.caroveniky.cz .
Připojuji obrázek jiného čarověníku a až půjdete na Schillerku, dobře se rozhlédněte okolo, která borovice má jakousi čepici.
Na začátku padla zmínka o jmelí. Jmelí je parasitická rostlina, která roste v korunách stromů a koření do jejich kůry. Jmelí roste nejčastěji na borovicích, akátech a topolech, ale i na jiných listnáčích. V úžlabí větviček jmelí se vyvinou plody, známé bílé bobulky. Ty slouží za potravu ptákům, kteří pak semínka z bobulí roznášejí v trusu na další stromy, kde vyklíčí. Jmelí bylo významné v germánských a keltských náboženstvích ( vzpomeňte na seriál Asterix, kde kmenový druid chodí na jmelí se zlatým srpem). No a ani u nás nesmí jmelí v domácnostech na vánoce chybět. Ovšem protože v Asterixově době byly v Evropě rozsáhlé dubové lesy, je možné, že ve skutečnosti Mirakulix nesbíral jmelí, ale ochmet.
Ochmet je další naše parasitická rostlina, podobná jmelí. Je to vlastně keřík, který roste na stromech – hlavně na dubech - a potřebu vody a živin si zajišťuje vysáváním z hostitelského stromu. Jeho listy jsou na rozdíl od jmelí opadavé. Po odkvětu jsou větvičky obalené žlutými bobulemi. Na druhém obrázku je ochmet.
staročeského „věník“ (znamenajícího trs či svazek) a ze slova „čaro“, naznačující neobyčejnost, nadpřirozenost. I v cizích jazycích jsou pro tento přírodní útvar používána obdobná slova, třeba v angličtině „witches broom“ – koště čarodějnic.
Příčiny vzniku čarověníku jsou dvě – buď zásah cizopasníka nebo genetická mutace.
Zajímavé je, že nejde jen o přírodní „zrůdu“, ale i o objekt pěstitelský, jak se můžete přesvědčit na web stránce www.caroveniky.cz .
Připojuji obrázek jiného čarověníku a až půjdete na Schillerku, dobře se rozhlédněte okolo, která borovice má jakousi čepici.
Na začátku padla zmínka o jmelí. Jmelí je parasitická rostlina, která roste v korunách stromů a koření do jejich kůry. Jmelí roste nejčastěji na borovicích, akátech a topolech, ale i na jiných listnáčích. V úžlabí větviček jmelí se vyvinou plody, známé bílé bobulky. Ty slouží za potravu ptákům, kteří pak semínka z bobulí roznášejí v trusu na další stromy, kde vyklíčí. Jmelí bylo významné v germánských a keltských náboženstvích ( vzpomeňte na seriál Asterix, kde kmenový druid chodí na jmelí se zlatým srpem). No a ani u nás nesmí jmelí v domácnostech na vánoce chybět. Ovšem protože v Asterixově době byly v Evropě rozsáhlé dubové lesy, je možné, že ve skutečnosti Mirakulix nesbíral jmelí, ale ochmet.
Ochmet je další naše parasitická rostlina, podobná jmelí. Je to vlastně keřík, který roste na stromech – hlavně na dubech - a potřebu vody a živin si zajišťuje vysáváním z hostitelského stromu. Jeho listy jsou na rozdíl od jmelí opadavé. Po odkvětu jsou větvičky obalené žlutými bobulemi. Na druhém obrázku je ochmet.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]