21. května 2009
Květen – čas rododendronů
A Lužické hory jsou zase oblastí, kde jsou rododendrony dávno doma.
Rododendrony a
azalky se podle české botaniky společně řadí do rodu pěnišníků. Rododendrony jsou neopadavé, se stále zelenými kožovitými listy, kdežto azalky jsou opadavé s tenčími listy. Mají rády polostín, ale tam, kde bývá vyšší sněhová pokrývka (což Lužické hory bývaly), snesou i slunná stanoviště. Na jaře při rašení a před příchodem zimy vyžadují značnou závlahu. Doporučuje se po odkvětu odstraňovat květenství, aby se rostlina nevysilovala tvorbou semen, ale v našem okolí známe rododendronová houští, kde se o olamování odkvetlých květenství nedá mluvit a přesto jsou každoročně obaleny stovkami květů. Rododendrony jsou jen mělce zakořeněné a nesmí se proto okopávat, jen přidávat ke kořenům substrát pro rododendrony (k dostání v kutilský
ch hypermarketech). Mají rády kyselou a vlhkou půdu. Prospívá jim borová hrabanka.
Rododendrony jsou velkokvěté vysoké i nízké, ale i drobnokvěté nízké, vhodné i do skalek (Rododendron impeditum). Pěstují se v řadě barevných odstínů. 
Ještě barevnější jsou azalky, které jsou i méně náročné na půdu a jsou i zimovzdorné.
azalky se podle české botaniky společně řadí do rodu pěnišníků. Rododendrony jsou neopadavé, se stále zelenými kožovitými listy, kdežto azalky jsou opadavé s tenčími listy. Mají rády polostín, ale tam, kde bývá vyšší sněhová pokrývka (což Lužické hory bývaly), snesou i slunná stanoviště. Na jaře při rašení a před příchodem zimy vyžadují značnou závlahu. Doporučuje se po odkvětu odstraňovat květenství, aby se rostlina nevysilovala tvorbou semen, ale v našem okolí známe rododendronová houští, kde se o olamování odkvetlých květenství nedá mluvit a přesto jsou každoročně obaleny stovkami květů. Rododendrony jsou jen mělce zakořeněné a nesmí se proto okopávat, jen přidávat ke kořenům substrát pro rododendrony (k dostání v kutilský
ch hypermarketech). Mají rády kyselou a vlhkou půdu. Prospívá jim borová hrabanka.
Rododendrony jsou velkokvěté vysoké i nízké, ale i drobnokvěté nízké, vhodné i do skalek (Rododendron impeditum). Pěstují se v řadě barevných odstínů. 
Ještě barevnější jsou azalky, které jsou i méně náročné na půdu a jsou i zimovzdorné.
V Evropě se pěnišníky objevily asi před 300 lety. Jsou horského původu (vzpomeňme si na fotografie z Himalájí nebo z japonských hor). U řady chalup v našem okolí rostou už možná stovku let, ale někteří dnešní chalupáři se jim výrazně věnují. Takže pár obrázků na dokreslení.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]