Trávník a věci okolo

Typickým příkladem je původní cesta z dolního Trávníka ke Kalvárii na Zeleném vrchu, značená modrou turistickou značkou. Dnes ji pohltily pastviny s elektrickými ohradníky a modrá značka byla přeložena tak, že od Trávníka vede kus po silnici do Cvikova a pak teprve odbočuje k Zelenému vrchu.

Jiným příkladem jsou přístupové cesty k vodojemu nad Trávníkem. Ty jsou dnes zahrnuty do soukromého vlastnictví sousedních nemovitostí. A takových cest je více, většinou to víceméně nevadí (majitel nebrání užívání k chození), ovšem v některých případech to sousedské vztahy minimálně znervózňuje. Zanikly i některé polní cesty v Naději včetně bývalého hřbitova.

Stejně tak lze z katastrální mapy vysledovat, kolik bylo v Trávníku a v Naději dalších domů, kde jsou dnes jen zbořeniště. Domy zanikly hlavně v poválečném období. Již v soupisu obyvatel z r. 1948 je řada čísel popisných označena jako „bouračka“. Pamětníci třeba vzpomínají na hostinec a řeznictví v Trávníku na místě dnešního parkoviště u silnice Mařenice – Cvikov.

Ale chodníčky jsou někdy „zarůbané“ i zbytečně. Opakovaně jsme upozorňovali zástupce Služeb města Cvikova, že některé lampy z osvětlení svou funkci nemohou plnit, protože jsou zarostlé náletem, ale náprava nepřichází. Dá se pak hovořit o mrhání veřejnými prostředky, protože spotřeba elektrické energie takového svítidla nepřináší žádný užitek. Jedno takové místo je na cestě p.č. 1070 od silnice do horní části Trávníka. Na obrázku vidíte, že směrem nahoru osvětlení blokuje rozsáhlý porost lískových keřů.

Jiným případem je zakrytí parkoviště u silnice – napsal bych olistěním, ale jde spíše o ojehličení (viz druhý obrázek). Také zde se diskutovalo na schůzi Občanského sdružení, že v noci je zakryté místo perfektní třeba pro zaparkování auta a následné ukládání lupu (skutečně se stalo), ale úprava (odstranění spodních větví) se zatím nestala.

Prý je s úpravami nutno počkat až skončí vegetační období. Doufejme, že jen současné.