Trávník a věci okolo

Jedná se již o téměř kultovní akci, opakovanou po řadu let. Sraz účastníků je na poslední pumpě Shell před slovenskými hranicemi. Pouze jednomu účastníkovi se nepodařilo srazit, protože kolem pumpy projel, anžto posádka byla zabrána do důležitého hovoru o letošní módě a nevěnovala se navigaci. Mělo to ovšem i nečekaný efekt, když tento nejmenovaný šofér poprvé do hotelu v Sárváru dojel jako první (během dalších dní se ovšem svým zvyklostem nepronevěřil a přicházel všude jako poslední).

Počasí nám neobyčejně přálo a bylo vesměs slunečno či polojasno, teplota i 16 stupňů nad nulou, k tomu voda 36 stupňů (viz první obrázek) – není pak divu, že nám večer chutnalo a někteří z nás dokázali večer sníst i „velký Wolfův talíř“ pro dvě osoby (pan Wolf je majitel hotelu, kde přebýváme). Porce je na druhém obrázku.

Poslední noc jsme zažili překvapení, protože se v Sárváru od pátečního večera 30. října do neděle 1. listopadu koná ke svátku sv. Šimona a Judy výroční jarmark. Hlavní ulice byla v délce 2 km uzavřená a po celé délce byly stánky a stany. Večer voněl Sárvár svařeným vínem a opékanými maďarskými dobrotami, ráno v sobotu se do Sárváru sjeli pouťoví prodavači snad z celého Maďarska a podle řeči i z Ukrajiny. Známý stánek u cvikovské trafiky by byl tak jednou dvoutisícinou toho, co jsme viděli (viz třetí obrázek). Na prodej bylo všechno, co si umíte představit – ponožky, boty, dětské, dámské i pánské oblečení, nářadí, kufry, kožichy, lampy, košíky ....

Při návratu do Česka nás až k Lanžhotu provázela mlha, ale u nás byl slunečný podzimní den. Sárváre, na shledanou za rok.