14. července 2010

Lužickými horami po hřebenovce

Hlavní historickou turistickou magistrálou našich severních pohraničních hor byla Kammweg (česky hřebenová cesta čili hřebenovka).

Dne 13. dubna 1902 se ve Varnsdorfu sešli zástupci německých horských a turistických spolků, z obou stran harnice Rakousko-Uherska a Německa, a dohodli se na zřízení jednotně značené cesty, vedoucí převážně po hřbetech pohoří od Ještědu až na Růžovský vrch u Srbské Kamenice na Děčínsku. Byly to spolky: z Liberce, ze Žitavy, z Krásné Lípy a z Děčína. Celá dohodnutá hřebenová cesta měla délku asi 60 km a byla pro ni určena jednotná značka, čtyřzubý modrý hřeben na bílém poli (viz první obrázek). Na tuto hřebenovku se měly následně napojovat radiálně další turistické stezky v této oblasti. Cesta vedla od Ještědu přes Výpřež, Malý Ještěd, Lom, Malý a Velký Vápenný k silnici u Jitravy, pak přes Vysokou, Ostrý vrch do Horního Sedla. Dále pak přes Popovu skálu a Tobiášovu borovici kolem myslivny Na šestce na sedlo Kammloch pod Hvozdem. Odtud pokračovala stezka přes Hvozd, Jánské kameny, Krkavčí kameny, Luž, Tolštejn, Jedlovou, Studenec, Všemily, Dolský mlýn, Růžovský vrch až na Děčínský Sněžník. Po většině její trasy dnes vede červená turistická značka.

6. září 1903 se v Kořenově dohodlo s jizerskohorskými a krkonošskými turistickými spolky protažení cesty od až na Sněžku. V roce 1904 se k iniciativě připojily krušnohorské spolky a v roce 1913 byla cesta prodloužena až do německého Blankensteinu nad Sálou (asi 50 km severozápadně od Aše). Před druhou světovou válkou byla cesta dále vyznačena až na vrchol Pradědu a dosáhla tak neuvěřitelné délky necelých 800 km.

Po druhé světové válce byla značná část trasy nepoužitelná (nacházela se v zakázaném hraničním pásmu). Od r. 1968 je naše část trasy průchodná a značená červenou značkou (jako hlavní významná turistická trasa).

Dnes je trasa součástí nejdelší evropské turistické cesty E3, která vede od Černého moře na Iberský poloostrov. Nyní je cesta s jistotou vyznačena od Maďarska po Španělsko. Ve Španělsku se kryje se slavnou středověkou poutní cestou do Santiago de Compostela. Její východní část má vést z Istanbulu na mys Emine v Bulharsku a pak bulharskými horami přes průsmyk Šipka (v Bulharsku cesta údajně vyznačená je) do Rumunska. Délka celé cesty bude 6950 km.

Evropské turistické sdružení, jehož členy jsou turistické svazy a spolky většiny evropských zemí, vytvořilo do roku 2006 celkem 11 dálkových tras (E1 až E11) o délce asi 55 000 km (jejich trasy jsou vyznačeny na druhém obrázku).


// vystavil prochpra @ 08:43
Komentáře: Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]





<< Domovská stránka

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]