Trávník a věci okolo

Zahrát jí a popovídat si s ní přišel téměř kompletní Trávnický disharmonický orchestr. Sládkovi tráví v Trávníku volné chvíle od r. 1947. Starou paní Sládkovou známe asi všichni a máme ji rádi. Tohoto krásného jubilea se dožila v dobré pohodě i tělesné a duševní svěžesti.

Po předání kytic a slavnostním přípitku jsme si s ní povídali o jejím životě. Její vyprávění o dětství na Žižkově nám připomnělo známé žižkovské postavy a místa kolem Kapslovny (kde stála od 19. století továrna na střelivo firmy Sellier a Bellot, která byla v r. 1936 přestěhována do Vlašimi), chudinského koutu Žižkova, zvaného. „Zadní Indie“. Žižkovem prochází hlavní často přejmenovávaná ulice, paní Sládková nám připomněla původní název Karlova (za komunistů to byla Kalininova a nyní Seifertova). Zavzpomínala i na jeden rok, kdy studovala gymnazijní kvartu v klášterní škole ve Varnsdorfu, kde již tehdy byli Češi napadáni henleinovci.

Z příhod za války zavzpomínala na vodácké jízdy po Vltavě, ještě nespoutané Orlickou a Slapskou přehradou, a na Svatojánské proudy, zlikvidované už tehdy přehradou Štěchovickou. Její vyprávění, jak se v březnu za velké a po zimě ještě studené vody udělali s budoucím manželem na kajaku, jsme si živě představovali, protože se tehdy na vodu nejezdilo v dokonalém vodáckém oblečení jako dnes a spadnout v plném zimním oblečení do Vltavy bylo skutečně o život.

Na závěr posezení jsme ještě odpálili malý noční ohňostroj.

Do dalších let přejeme svěží čilé jubilantce pevné zdravíčko a životní pohodu. Atmosféru oslavy dokumentují dvě připojené fotografie.