10. prosince 2010

Hranice pozemků

Parcely kolem některých chalup byly v poslední době nově vyměřeny. Vyznačení v terénu je provedeno ocelovými kolíky s červenou hlavicí zaraženými do země. Na několika místech je možno si všimnout, že vyznačení nekopíruje polohu stařičkých plotů a dokonce zasahuje do cest. Kde je chyba?

Dá se říci, že jde o přesné měření podle nepřesných podkladů. Většina území Čech byla totiž kompletně zmapována v první polovině devatenáctého století při známém Rakousko-Uherském mapování pro stabilní katastr (viz článek z 30.8.2007 na tomto blogu), které mělo především získat údaje pro zdanění pozemků. Hranice pozemků byly proto zachyceny jen s malou přesností jednoho dvou metrů. Ono na přesnosti ani moc nezáleželo, protože dodnes je daň z pozemků tak malá, že rozdíl deseti metrů čtverečních nehraje žádnou roli. Od té doby nové komplexní přemapování nebylo provedeno.

Jestliže se dnes provádí geodetické měření podle původních mapových podkladů z katastrálních map ovšem s přesností decimetru, je zřejmé, že geometr dokáže z podkladů katastru hranici vytýčit, ovšem přesnost kopíruje chybu v původních podkladech. Proto je lepší si při objednání zaměření pozemku pozvat sousedy, na dělicí hranici se dohodnout a dohodnuté vymezení nechat zaměřit.

Dalším problémem při zaměřování je skutečnost, že někdy je problémem i evidence vlastnických práv.

Po vzniku Československa byly převzaty rakouské pozemkové knihy. V nich platila zásada kontinuity, takže každý, kdo se stal novým vlastníkem, musel nabytí završit zápisem do pozemkové knihy. Pokud tam nebyl zapsán, nebyl vlastníkem. Na začátku padesátých let došlo ke změně, vlastnické právo nabylo účinnosti podpisem smlouvy a přestalo se povinně do pozemkových knih zapisovat. Některé změny vlastnictví nebyly tedy v pozemkových knihách z té doby zachyceny. V šedesátých letech se záznamy prováděla zpětně, ale nepřesně. Až v roce 1964 byly přijaty nové předpisy, které znovu upravovaly evidenci vlastnických práv - vlastnictví se nabývalo buď přímo uzavřením smlouvy anebo její registrací na státním notářství.

Počátkem devadesátých let, kdy byl u nás obnoven katastr nemovitostí, jsme se vrátili k právní úpravě, jež obsahuje základní principy velmi podobné pozemkovým knihám. Tedy že kupující se stává vlastníkem až v okamžiku zápisu do katastru nemovitostí. Ovšem kromě nabytí vlastnictví smlouvou existuje i změna vlastnictví tzv. záznamem. Záznamem se zapisují vlastnická práva, která vznikla rozhodnutím jiných orgánů, než je katastrální úřad – restituce, rozhodnutí pozemkových úřadů, změny ze zákona rozhodnutím soudu. Při takovém záznamu prověřuje katastrální úřad jen formální náležitosti a ověření v terénu se neprovádí.

Dále existují i případy, kde vlastníka nelze určit (v našem okolí podle katastrálních map takové případy nejsou, ale stále jsou mnohé pozemky jen vlastnictvím pozemkového fondu). Občas totiž nedošlo k zaznamenání konfiskace při odsunu původního německého obyvatelstva z pohraničí.

Na přiloženém obrázku je výsek z katastrální mapy Trávníka.


Komentáře: Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]





<< Domovská stránka

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]