15. ledna 2011
Družicová navigace
obloze „vidět“ obvykle osm těchto družic (ostatní jsou nad jinými částmi zeměkoule). V žádném případě se s těmito družicemi naše navigační přístroje nespojují a tyto družice NIC neví o tom, kde se každý jednotlivý uživatel nachází!
Navigační přístroj přijímá tyto signály (současně nejméně ze 3 - 4 družic) a jednoúčelový počítač, který je v navigačním přístroji zabudován, provede velmi složitý triangulační výpočet, kterým určí přesnou polohu přijímače v zeměpisných souřadnicích. Přijímač pracuje s rychlostí vyhodnocení na 1 nanosekundu (tj. miliardtinu sekundy), což dovoluje určovat polohu s přesností cca 3 m. Vysvětlení této triangulace je následující:
Na každé družici je vysilač, který vysílá rádiové vlny s časovými značkami a s okamžitou polohou družice. Přijímač v navigačním přístroji porovnává časové značky se svými interními „hodinami“. Tím je možno změřit zpoždění, tj. jak dlouho trvalo rádiové vlně, než od družice k přijímači dorazila. Protože rádiové vlny se pohybují známou rychlostí světla, stačí pro výpočet požadované vzdálenosti vynásobit změřené zpoždění touto rychlostí. Když se toto provede najednou pro více družic, porovnání výsledků určí jednoznačně polohu přijímače.Na displeji přístroje se pak zobrazuje výsek mapy (která je uložena v paměti přístroje – map může mít přístroj v paměti i více – pro různé evropské státy), do kterého spadá vypočtená poloha. To postačuje, abychom na mapě viděli svoji polohu, a je pak jen otázkou programu, abychom si mohli třeba zadat trasu, po které se naše auto bude pohybovat nebo si nechali reprodukovat hlasové informace, zakódované v mapě, které nás upozorňují, když se blížíme ke křižovatce a p. Počítač samozřejmě jako další vypočítaný výsledek dovede určit i rychlost, jakou se pohybujeme, a porovnáním s mapou nás upozorní, jestli nepřekračujeme dovolené rychlosti (v mapě jsou zakódovány hranice obcí, typy silnic, takže prověření rychlosti je snadné).
A teď si určitě někdo řekne, jak to, že nás systém nesleduje, když se to používá i k hlídání polohy auta při jeho krádeži nebo k hlídání, jestli se služebním autem někdo nejezdí tam, kam nemá? Ano, to je doplněk využitelnosti, ale se samotným systémem družic nemá nic společného. Prostě v takovém hlídacím aparátu je zabudován ještě mobilní telefon s pevně určenou telefonní linkou na pult firmy, která nám auto sleduje. Auto opakovaně přes telefon posílá zakódovanou informaci o své poloze, která je na zmíněném pultu viditelná na obrazovce s příslušnou mapou.Zkratka GPS vlastně označuje americký systém, který je v plném provozu od r. 1994. Jde o vojenský systém, kdy se samozřejmě nedalo zabránit i civilnímu používání, případně používání „nepřítelem“. Proto v počátcích byla do systému zakódována chyba, kterou armáda USA samozřejmě pro svou potřebu dovedla eliminovat, ovšem neevidovanému uživateli se to projevovalo tak, že poloha byla indikována s odchylkou několika stovek metrů. Toto opatření bylo zrušeno v r. 2000, ovšem může být kdykoliv obnoveno (v případě, že armáda USA uzná, že je stav ohrožení). Obdobný systém s názvem GLONASS používá ruská armáda.
EU rozhodla o vybudování vlastního systému GALILEO, který bude striktně civilní a který bude mít veřejnou (neplacenou) přesnost asi stejnou jako má dnes systém GPS, a placenou vysokou přesnost na decimetry, která bude použitelná pro řadu dalších nejen navigačních aplikací. Realizace tohoto velmi nákladného systému má dnes již skluz.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]