14. března 2011
Topíme dřevem
Podívejme se na tepelné vlastnosti spalovaného dřeva.
Různé dřeviny totiž mají různou výhřevnost a ani jejich hoření není stejné. Lepší je vždy dřevo tvrdé. Vždy však musí být dobře proschlé, protože jinak se část energie z hoření spotřebovává na odpaření vody, která je ve dřevu. Správný postup je uložit naštípaná polínka na větraném místě, ovšem chráněném před deštěm. Dřevo by mělo schnout dva až tři roky, takže by u chalupy měly být tři různě staré zásoby dřeva na zimu, které se cyklicky spotřebovávají.Buk a habr mají dřevo nejvýhřevnější a také rychle schnoucí (ovšem jen za předpokladu rozštípání a správného uskladnění, jak si snadno uvědomíte, když v lese vidíte ztrouchnivělé bukové větve).
Také dub dává výborné palivové dříví, ale jeho skladování je odlišné. Má se totiž skladovat rok nepřikryté pod širým nebem. Déšť tak jeho dřevo zbaví tříslovin. Teprve potom se dva roky suší v přístřešku. Jeho výhřevnost je asi 70 % buku. Dub je ovšem vhodnější spíše na ohniště než do kamen.Velmi výhřevný je jasan, který dobře hoří a nejsou od něj příliš saze.
Pěkně hoří dřevo ovocných stromů (jabloň, hrušeň, třešeň, švestka) – má až 80 % výhřevnosti buku.Bříza má dřevo měkké, rychle shoří, ale má stejnou výhřevnost jako dub. Břízu nemusíme nechat vysychat, protože hoří i syrová, její dřevo je vhodné na zátop.
Ostatní měkké dřeviny (lípa, vrba, topol) hoří celkem špatně a hřejí málo.Jehličnany dávají sice hodně tepla, ale hoří velmi rychle a spalovaná pryskyřice zanáší komíny (a samozřejmě i kotle). Borovice a jedle mají až 90 % výhřevnosti buku. Dřevo smrkové má výhřevnost o něco nižší.
Lidé považují topení dřevem za ekologické, ale není to tak docela pravda. Dřevo při růstu vytváří kyslík, který se zase při spalování spotřebuje, ale hlavní nedostatek vzniká v přírodě nešetrnou těžbou.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]