Trávník a věci okolo

(informaci o vykonané cestě s několika fotografiemi najdete zde na blogu s datem 18. července – nyní publikuji slíbený výtah z Edova cestovního deníku a přikládám plánek cesty)

2/6 Odlet nás tří (Eda, Honza a Tonda) z Ruzyně, přestup v Amsterodamu, následoval další desetihodinový let - opravdu dlouhý. Na letišti ve Vancouveru nás čekal Jarda (manžel Olinky, naší kamarádky ze šedesátých let z Trávníka). Hned jsme s ním převzali zamluvené auto Chevrolet (sedan, zcela nový, ale trochu malý na Honzu).

3/6 Druhý den jsme se zotavovali po letu, projeli Vancouver a hlavně provedli nákupy a zapůjčili si část kempovací výbavy od Jardy s Olinou, kteří často podnikají jízdy do kanadských hor svým obytným vozem.

4/6 Odjezd směr Whistler (Jarda s námi jel jako zaváděcí vozidlo na pokraj Vancouveru), po okouknutí místa olympiády v r. 2010 následoval odjezd přes hory do kempu Birkenhead u jezera Andersen. Poprvé stavíme stany. Zatím pěkné počasí.

5/6 Dokoupení výbavy v městečku Lillooet a pokračujeme podél řeky Fraser do kempu. Jenže jsme ho vůbec nenalezli! Takže jedeme zase 100 km zpět na původní silnici z Lillooetu a v městečku Golden Bridge se nám podařilo s majitelkou dohodnut nocleh ve vlastně zavřeném hotýlku. Pohoda, sprcha, postel ...

6/6 Od Lillooetu jedeme krásnou přírodou přes Marble Canyon do kempu North Thompson River (bez vody a jen latriny za 20 dolarů). Tonda staví stany, Honza vaří. A v noci první déšť a zjištění, že do mého malého stanu zatéká! Pivo se chladí v Honzově podběráku (jak se ukáže, je to první a poslední užitečné použití toho podběráku).

7/6 Druhý den se v informačním centru našeho kempu radíme, jak dál a jak se dovolat domů, po půlhodině pokusů jsme se s domovem spojili. Pak následuje výlet k vodopádům Dawson a návrat do kempu. Opět prší, takže deštěm promočené stany zabaleny a najmuta chatka.

8/6 Další den následuje přesun do národního parku Jasper. V kempu Honza smaží karboše. V noci jen 3 stupně nad nulou!

9/6 V Jasperu prohlížíme turistické centrum, doplňujeme zásoby a podnikáme výlet lanovkou na horu (2200 m), pak si zajedeme podívat na překrásné jezero Maligne Lake a zpět do kempu. Došlo pivo.

10/6 Další den dešťové přeháňky. Přesto projíždíme horami (stále ještě se sněhem na vrcholcích) do horkých minerálních lázní Miette Hot Springs, večer je nám poskytnuta Honzou teoretická příprava na lov ryb.

11/6 Přejezd do dalšího slavného národního parku Banff, jedeme kolem řeky Athabaska a cestou si prohlížíme a filmujeme vodopády. Večer opět stavíme stany v místním kempu. Seznamujeme se sousedy – kanadskými stanaři. Protože jim večer hlídáme stan (oni odjeli do městečka), dostáváme 6 piv a na revanš s nimi vypijeme pár rund whisky.

12/6 Prší. Projížďka národním parkem. Našli jsme shozené parohy (bude to dárek pro Jardu ve Vancouveru). V přestávce deště jedeme opět lanovkou a pěšky na horu, vysokou 2450 m. Pak zajížďka k jezeru Minnewanka a večeře v kempu.

13/6 Přes Castle a Kootenay odjíždíme do Radium Hot Springs (termální koupaliště). Ubytování v hotelu.

14/6 Prohlídka okolí u řeky Columbia. Večer se v kempu setkáváme s dorazivšími Čechy z USA … a zjistí se, že jeden z nich je kamarád, se kterým jsem chodil do učňáku v Blatné.

15/6 Koupání v horkých lázních (Honza se nějak necítí a neúčastní se). Nákupy, telefon s kamarádem Béďou, se kterým se máme na trampském potlachu setkat. Prší.

16/6 Odjíždíme do městečka Golden, tam si Honza kupuje rybářský lístek. Podle značek pokračujeme do divočiny na české potlachoviště (které bylo oproti plánům na internetu o kousek přesunuto kvůli zaplavené původně plánované louce). Za chvíli dojíždí kamarád Béďa z Pentictonu od amerických hranic. Seznamování s ostatními trampy, na řadě míst se hraje.

17/6 V noci déšť (samozřejmě i v mém stanu). Honza jde na ryby. Zbytečně. Odpoledne prší. Potlachoviště se zaplňuje. Všude se hraje na kytary.

18/6 Den konání potlachu. Kupodivu neprší. Společné fotografování. Dorazilo asi 800 lidí, čeští emigranti z Kanady, USA, ale i z Austrálie a mnozí (jako my) i z Česka. V 19 hodin obřadní zapálení ohně. Večer probíhá na podiu u ohně soutěž kytarových skupin, vyprávění trampských historek a předání potlachové štafety australočeským trempům, protože další potlach bude za 3 roky právě v Austrálii. Konec v 1 hodinu v noci. K ránu zase začalo pršet.

19/6 Zabaleno všechno mokré a odjezd za deště k Béďovi (je to 500 km). Při jízdě přes Glacier Park už bylo krásně. Dále jedeme přes Revelstoke a Kelownu kolem jezera Okanawan. Příjezd k Béďovi, bydlí se svou příjemnou německou paní v krásném bungalovu na místním soukromém golfovém klubu.

20/6 Konečně pohodlná noc u přátel, ráno Tonda zajistil umytí zabahněného auta, zabukovali jsme si letenky na zpáteční cestu. Výlet k jezeru Okanagan a opět marné pokusy rybáře Honzy něco chytit (přitom prý v tomto jezeru podle indiánských pověstí žije jakási místní lochneska). Pak návštěva vinic, které jsou v tomto teplém údolí velmi hojné, a ochutnávka vín. Večer naplánování cesty do Vancouveru.

21/6 Ráno rozloučení s přáteli a před námi je posledních 450 km cesty. Honza chce cestou zastavit na rybaření, ale to je zamítnuto. Krásné počasí, zastavujeme v národním parku Manning a pak v městečku Hope, kde je zrovna nějaká slavnost indiánských dětí. Ve Vancouveru se nám zcela nepovedlo najít cestu zpět k našim přátelům, ale po dotazu na další cestu příjemné zjištění, že jsme jen 3 ulice od nich. Radostné uvítání, vykoupání, večeře a nákup piva.

22/6 Jarda nás doprovází na prohlídce Vancouveru, jdeme kolem olympijské vesnice z r. 2010, jachtového přístavu (kde vidíme i start hydroplánu) až do místní Stromovky - Stanley Park, kde vidíme sbírku indiánských totemů z celé Britské Kolumbie. Pak návštěva rybářského přístavu v Richmondu, kde rybáři prodávají své úlovky přímo z lodí. Dobrý pozdní oběd po anglicku „fish and chips“. K večeru nákup suvenýrů pro manželky. Na rozlučkovou večeři přijde i ex-manžel Oliny Lexa, rovněž starý kamarád z Trávníku v šedesátých letech.

23/6 Poněkud katastrofický závěr cesty. V noci Honza potmě spadne ze schodů z prvního patra, potluče se a i poraní do krve. Ráno je samá modřina a jen těžko se hýbe. Následuje odvoz do nemocnice, kde ho po zaplacení 765 dolarů ošetří, zrentgenují (naštěstí nic zlomeného) a na utišení bolesti mu dají morfiovou injekci, což ho totálně pacifikuje. Vše se těsně stihne před odjezdem na letiště a vrácením vypůjčeného auta. Na letišti Honza vyfasuje vozík pro nemocné a je přednostně usazen do letadla. Přátelé z Vancouveru si po našem průchodu odbavovací přepážkou šli z radosti, že už letíme domů, dát pivo. I na přestupu v Amsterodamu se o našeho Honzu starali jako o velkého maroda. V Praze už čekali příbuzní a rozvezli nás do domovů.

Rekapitulace: Celkem na cestě 21 dní, autem po Kanadě ujeto 3769 km., rybářský lístek za 50 kanadských dolarů zcela nepotřebný.

Dodatek: Krásné fotky z trampského potlachu najdete na webu na adresách

https://picasaweb.google.com/100937339767521410890/Svetak?authkey=Gv1sRgCKKrpvfKi9-V9wE&feat=email#

http://sosnik.rajce.idnes.cz/8._celosvetovy_potlach_2011_Kanada_B.C/

http://ludekorion.rajce.idnes.cz/8.Celosvetovy_potlach_Bush_River%2C_Canada_18.6.2011

http://www.facebook.com/media/set/?set=a.1922111706168.2107279.1643360008&l=b93bb286dd

http://fotoalbum.web.de/gast/stan.peschel/Svetovy_potlach_2011

http://potlachkanada.com/597-2/