14. července 2012

Kde vzpomínky klamou, pomůže archiv


Nedávno jsem se s adminem partnerského blogu Trávnicko-Nadějský zpravodaj vydal do Státního okresního archivu a Katastrálního úřadu  v České Lípě.  V archivu jsou ve dvou krabicích  uloženy dokumenty, týkající se Trávníku. Prohlídka některých souborů nám přinesla zajímavé informace, ovšem prostudovat dokumenty další bude vyžadovat další návštěvu.
Tak především se jednoznačně vyřešila otázka domů na dnešní otočce, o které jsem psal v říjnu 2009 a v říjnu 2010. Na parcele p.č. 104 (proti dnešní odbočující cestě k Zámečku) stál dům čp. 21, který v 19. století patřil rodině Knoblochů a od r. 1926 do r. 1945 rodině Schüllerů. Ve starých záznamech je uvedeno, že u tohoto domku stála před vybudováním trávnické kaple zvonička. Na parcele p.č. 105 stál dům čp. 23, který v 19. století patřil rovněž rodině Knoblochů, která jej v r. 1880 prodala rodině Schierů (ze které pocházel i majitel Zámečku). Od r. 1903 patřil dům hostinskému Dünnebierovi a po odsunu jej vlastnil hostinský a řezník p. Stanislav Rada. Kdy byly oba tyto domy zlikvidovány (pravděpodobně zlom 50. a 60. let minulého století) jsme zatím nezjistili.
Už dávno se v Trávníku hovoří o existenci místní kroniky, kterou sepisoval učitel p. Musil. O této kronice se dnes neví, zachovány jsou jen dvě rukou psané tabule s vyprávěním o Trávníku a Milštejnu.  V archivu jsme nalezli několik listů této kroniky, kde se popisují události z let 1945 a 1946. Nalezli jsme i zmínku, že v r. 1954 bylo provedeno soustředění archivů obecních úřadů do Nového Boru, kde došlo „k jejich vytřídění  a skartování 300 kg nepotřebných dokumentů“ (!).  Důsledkem je, že dnešní archivní dokumenty z Trávníka začínají až rokem 1945.
A tak jen několik faktů z r. 1945.
V rámci odstraňování německých názvů byl nejprve pro Glasert použit název Sklenařice. Po zjištění, že takových obci je v Čechách již několik, byl název změněn na Trávník.  Ve středověku totiž zápis názvu obce  (poprvé zapsaný jako Kratzhart) kolísal mezi Glashartem – kde základ slova je sklo - a Grashartem (základem slova je tráva).
Okupaci a přičlenění k Velkoněmecké říši v Trávníku přežily 4 české rodiny (Marušákovi, Zemanovi, Proknerovi a Šmídovi). Jména Marušák a Šmíd se vyskytují i mezi členy prvních českých správních komisi po osvobození v r. 1945. První rodinou, která se do Trávníka v r. 1945 přistěhovala, byli Papouškovi.
Odsun německého obyvatelstva se prováděl po etapách, poslední odsuny proběhly v r. 1946. Komise v den odsunu přebírala budovy a od odsouvaných odebírala předměty z drahých kovů, budovy zapečetila papírovou páskou s razítky (vstup do domů zezadu - zadním východem - zůstával údajně  většinou volný, což usnadnilo následné rabování). Domy byly následně rabovány a věci rozprodávány ve vnitrozemí (to, co se dalo odvézt v kufrech, ale prý byla rozebírána a odvážena  i kachlová kamna), zbytek se ničil, pálil.
  Pozn.: Dodnes jsou na řadě míst v lesích okolo Trávníku jámy s rozbitým porcelánem a zrezavělými zbytky vybavení domácnosti, evidentně z této likvidace.
V r. 1946 přišli první pražští rekreanti. Přestože pomáhali místním (lékařská pomoc při onemocnění, odvozy do nemocnice), projevila se proti nim zášť – „válí se v létě na sluníčku, když je na venkově nejvíc práce, …“. Ale  pamětníci dokládají, že pražští chalupáři pomáhali i při žních (zvláště mládež si oblíbila noční žňové hlídky).
Domy, které v rámci  osidlování nezískaly majitele, byly většinou během několika let devastovány a pak se souhlasem úřadu bourány (dřevo rozprodáno na topení a  kšeft, stavivo odváženo i do vnitrozemí), bourací povolení byla vydávána hromadně (v archivu jsou taková povolení z r. 1953 a z r. 1959).

Komentáře: Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]



Odkazy na tento příspěvek:

Vytvořte odkaz



<< Domovská stránka

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]