24. listopadu 2012

Jak kuchař Honza ke štěstí přišel

Zvláště v předvánočním období je někdy nutno zabavit děti, aby se doma při úklidu a vaření vánočních dobrot nepletly paní domu pod nohy. Pak se hodí dědeček, který dětem čte, hraje s nima pexeso (tedy prohrává vzhledem ke svému pomalému vnímání) a případně i vymýšlí vlastní pohádky. Tady jedna taková polomoderní je.


V jedné venkovské rodině měli syna Honzu. Protože se od mala motal mámě pod nohama v kuchyni, tak jej, když vyrostl, poslali do učení u místního hostinského a řezníka. Honza se naučil vařit a kořenit různá jídla, udělat ze zbytků úplně nové jídlo  i dobře točit pivo.
Jednou mu hostinský řekl: „Honzíčku, tady se už nic nenaučíš nového. Jdi do světa a měj oči otevřené.“ Tak mu máma dala do uzlíčku pár bramborových placek na cestu a Honza šel.
Vždycky někde vypomohl v kuchyni, naučil se vařit různá jídla podle místních zvyků a tak putoval světem.
Jednou přišel do města, které bylo celé v černém. Když se Honza místních zeptal, co to znamená, dozvěděl se, že ke městu přiletěl tříhlavý drak a že mu zítra musejí dát na sežrání královskou dceru.
Honza pokýval hlavou a vydal se na královský hrad. Když ve bráně řekl, že chce zachránit princeznu, zavedli ho k panu králi. Honza mu řekl, že když mu na noc půjčí královskou kuchyni, zkusí princeznu zachránit. Král se chytil té naděje a kuchyň Honzovi i se všemi kuchtíky půjčil a Honza celou noc vařil.
Ráno Honza naložil na vozík hrnec s gulášem, kastrol se svíčkovou a knedlíky a taky pekáč s řízky a opečenými brambory.  Chytil princeznu za ruku a vyrazili k jeskyni s drakem.
Když  Honza zavolal, vykoukly z jeskyně tři dračí hlavy, šlehaly plameny a řvaly, že chtějí princeznu.
Jenže Honza na to: „Počkat, počkat. Nejdřív ochutnejte tady předkrmy.“ A tak jedna hlava sežrala guláš, druhá svíčkovou a třetí řízky. Pak se hlavy začaly olizovat a volaly, že už princeznu nechtějí, že chtějí jen takové dobré papání.
Honza to drakovi slíbil a tak se vrátil s princeznou i s drakem do města.
Když král viděl princeznu živou, dal ji Honzovi za ženu a ještě mu přidal pytel zlaťáků. Honza si ve městě zřídil restauraci a lidé se k němu jen hrnuli. Drak byl dobrou reklamou. Vylizoval talíře, takže ušetřili za myčku nádobí, a když bylo potřeba, tak některá z dračích hlav šlehla plamenem na objednané jídlo a bylo ogrilováno.
A jestli už neumřeli, tak tam spokojeně všichni žijí dodnes.

Komentáře: Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]





<< Domovská stránka

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]