6. října 2013
Vodní díla na Cvikovsku II.
Jak jsem avizoval, v pátek 4. října se konala ve
cvikovském kulturním domě Sever beseda
s autorem knihy o vodních dílech na Cvikovsku.
Za slušné účasti asi 30 lidí nejprve autoři (text Miroslav
Kolka a grafické zpracování publikace Michael Čtveráček) knihu pokřtili láhví
sektu. Pak autor z Národního památkového ústavu v Liberci osvětlil vznik
knihy. Na Českolipsku je evidováno asi 260 vodních děl. Největší část se
nachází na Cvikovsku kolem dvou vodních toků – Svitávky a Boberského potoka,
které samozřejmě přibírají i další potoky. Pokřtění knihy je na prvním obrázku.
Zpracování knihy bylo náročnou prací, hlavně proto, že fyzické pozůstatky jsou dnes v terénu jen minimální. Bylo proto nutno studovat archivní záznamy, pozemkové knihy bývalých panství a dochovanou tzv. Vodní knihu, kde se veškerá vodní díla včetně majetkových vztahů zaznamenávala. Nápomocni byli i místní pamětníci, mj. pan Pavýza z Dolní Světlé (o jím zpracovaných materiálech jsem zde rovněž psal březnu r. 2012), který byl na besedě přítomen.
Podkladem byly i první c. a k. katastrální mapy z r.
1843, tzv. Císařské otisky, o kterých jsem zde již psal (v srpnu a v říjnu
2007 … to to utíká). K nim jsme se dozvěděli, že barevné značení budov
(vyžlucené a vyčerveněné obrysy) definovaly odolnost proti ohni (žlutě
vyznačené budovy byly vesměs dřevěné „požárně nezpůsobilé“ a červeně vyznačené
budovy byly zděné, „požárně způsobilé“). Dokladuje to výřez z katastrální
mapy z r. 1843, která zachycuje polohu dnes již zaniklého mlýna
(velká budova vpravo s vyznačenými vodními koly) s náhonem z Boberského potoka v dnešní Vančurově ulici.
Pak autor knihy promítl řadu fotografií a nákresů, které se
do publikace již nevešly. Upozornil například na někdy ještě dnes rozeznatelné
datace výstavby mlýnů a pil letopočtem,
vysekaným do skály náhonu.
V devatenáctém století byli hlavními staviteli vodních
děl (mlýnů a pil, později i brusíren skla) Anton Hütter z Krompachu a
Florian Hübner z Lindavy. Zachovala se řada zajímavých nákresů, dnes
bychom řekli projektů, podle kterých byla popisovaná vodní díla budována. Nevím
jestli by si s takovými podklady poradily stavební firmy dnes, kdy bez
počítačové výbavy nedají ani ránu.
Ve článku zde na blogu z července 2009 je i kreslený plánek vodního mlýna, který dokladuje to, co je uvedeno v knížce o vodních dílech.
Ve článku zde na blogu z července 2009 je i kreslený plánek vodního mlýna, který dokladuje to, co je uvedeno v knížce o vodních dílech.
Na můj dotaz, zmíněný v minulém článku (význam dlouhého
nákladného odvodu vody od vodního kola u dnešního sociálního ústavu
v Antonínově údolí), autor konstatoval, že i jeho to zaujalo. Důvodem je
udržení hladiny vody v lednici (prostor, ve kterém se vodní kolo točí),
aby při velké vodě se z odtoku použité vody tato nevracela pod kolo a nebrzdila
jeho chod).
Druhý den se mohli zájemci seznámit s posledními
viditelnými zbytky vodních děl přímo v terénu na vycházce od kulturního
domu po toku Boberského potoka až do Rousínova.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]