5. července 2014
Dobrodružství v katakombách
Dětem začaly prázdniny a tak ... dědečku, babičko starejte
se. Hned první týden prázdnin jsme pro
děti uspořádali vycházku, spojenou s prohlídkou
starých vodních náhonů, vysekaných ve skalách.
Nejdříve ale děti musely
vyhledat již hodně omšelý reliéf Krista na kříži v lese poblíž bývalé hájovny
v Naději.
O náhonech na Hamerském potoce jsem zde psal vloni v září, u chalupářů se o nich domluvíte jako o „katakombách".
Po osvěžení v penzionu v Hamru jsme
s dětmi prošli první náhon (viz plánek). První část je pouze“ žlab, vysekaný ve skále, druhou tunelovou část až k místu bývalé vodní
turbíny v délce asi 80 m jsme si prošli tam a zpátky.
Je průchozí i pro dospělého, jak dokládá obrázek.
Protože se v údolí Hamerského potoka na svazích kácelo, je další cesta po červené poněkud neprůchodná a bylo nutno i přeskákat potok po kamenech. Kolem sociálního domova (kde je rovněž skalní náhon) jsme došli k silnici do Mařenic, kde jsme zase prošli kus náhonu ve skále.
Je průchozí i pro dospělého, jak dokládá obrázek.
Protože se v údolí Hamerského potoka na svazích kácelo, je další cesta po červené poněkud neprůchodná a bylo nutno i přeskákat potok po kamenech. Kolem sociálního domova (kde je rovněž skalní náhon) jsme došli k silnici do Mařenic, kde jsme zase prošli kus náhonu ve skále.
Před 50 lety byl tento náhon průchozí či
zčásti průlezný od svého začátku u bývalého rybníka až k už neexistujícímu
mlýnu. Celková délka byla asi čtvrt kilometru.
Dnes je náhon průchozí jen v posledním úseku od jednoho skalního
okna. Kdysi průlezná část pod silnicí až
ke zmíněnému oknu je zavalená. Oproti náhonu v Hamru je skalní náhon nižší a dospělí musí chodit
přikrčení. Dětem se ovšem prolézání s baterkami velice líbilo.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]