15. března 2015
Bude jaro, bude
Na Cvikovsku byla letos zima mírná, sněhu bylo málo a
opakovaně napadal a zase roztával.
Ale neškodí si připomenout historické zimy. V mládí pana
Lady bylo zřejmě sněhu hodně. Zdokumentované jsou ovšem zimy ne tak vzdálené.
Tak zima z roku 1929 bude klimatology vyhlášena
za největší zimu dvacátého století. Od silvestra 1928 až po 8. březen 1929
nikde v zemi nepřeskočila rtuť v teploměru pověstnou nulu. Dokonce ani
v pravé poledne. Zamrzly Vltava v Praze, Dunaj, Rýn i Baltské
moře. v pondělí 11. února naměřil Státní meteorologický ústav ráno
v Českých Budějovicích teplotu -41 stupňů Celsia,
ve Slezsku -40 a
na kbelském letišti -30 stupňů. Celý leden a únor bylo mnoho sněhu a kruté
mrazy. Sněhu bylo leckde až 4 m, takže se lidé prokopávali i ze svých domků.V Písnici
u Prahy ležely „jen" dva metry sněhu. Na připojeném obrázku je zamrzlá
Vltava u Štěchovic.
Další taková zima byla válečná zima r. 1941. Teploty byly nepřetržitě pod bodem mrazu od 18. 12. 1941 do 15. 3. 1942. Hlavní vlna mrazů započala 15. 1. 1942 a trvala do 28. 1. 1942 při průměrné denní teplotě -22 °C. Souvislá sněhová pokrývka se vyskytovala od 25. 10. 1941 do 17. 4. 1942, tj. 174 dnů. Jedinou radost měli lidé z toho, že je zima i německým vojákům.
Další taková zima byla válečná zima r. 1941. Teploty byly nepřetržitě pod bodem mrazu od 18. 12. 1941 do 15. 3. 1942. Hlavní vlna mrazů započala 15. 1. 1942 a trvala do 28. 1. 1942 při průměrné denní teplotě -22 °C. Souvislá sněhová pokrývka se vyskytovala od 25. 10. 1941 do 17. 4. 1942, tj. 174 dnů. Jedinou radost měli lidé z toho, že je zima i německým vojákům.
Za
války byla mrazivá i zima 1943/1944,
kdy sníh napadl 12. 11. 1943 a roztál až 28. 5. 1944. Souvislá sněhová pokrývka
trvala celkem 198 dnů. Nejvyšší výška sněhu byla v březnu a začátkem dubna, kdy
bylo naměřeno dosud nejvíce sněhu v Jizerských horách, a to 29. 3. na Jizerce
315 cm.
Zimu
1962/63 si většina z nás již osobně pamatuje. Já byl tehdy na vojně v Jeseníku
a teploty kolem vánoc se pohybovaly mezi minus 20 až 27 stupni. V noci se
každou hodinu startovaly všechny vejtřasky, protože jim při dlouhém stání
ztuhnul olej a pak už nešly nastartovat. Zkoušel se tehdy i fígl, že se k výpustnému
šroubu oleje přivařila uzavřená měděná trubička, ve které byl izolovaný kousek
topné spirály z vařiče, připojený trvale na nabíječku baterií, aby se udržovala
teplota oleje nad nulou.
No
a slavnou zimu, zvláště pak Silvestr 1978/79 si pamatujeme snad všichni. Před
vánocemi byly teploty kolem nuly, ale hned po vánocích nastala obleva a teploty
vylezly až k plus 14 stupňům. Ovšem pak přes Německo přišla studená fronta a v
noci těsně před půlnocí se studený vzduch začal přelévat přes Krušné hory do
Čech. Tento přeliv byl velmi rychlý, neboť došlo k ochlazování o více jak 3°C
za hodinu. Zatímco před půlnocí vládly teploty v severních Čechách okolo 8°C
nad nulou, v brzkých ranních hodinách se již propadaly až k -15°C. Na Nový rok
se mnoha chalupářům z Trávníka Naděje nepodařilo ojet zpátky do Prahy, protože
byly zamrzlé chladiče aut (zvláště tehdejší škodovky s chladičem vpředu a motorem
vzadu měly zamrzlé spojovací potrubí a tak se pod auto stavěly elektrické
vařiče). Někteří museli auto nechat u chalupy. Ovšem protože socialistické
hospodářství nebylo mrazu odolné, byly vyhlášeny uhelné prázdniny a tak se
babičky s dětmi na čtrnáct dní odstěhovaly na chalupy.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]