3. března 2015
Tutto passa, tutto muore
říkával můj táta při vzpomínkách na léta, která prožil v
Itálii (česky všechno přejde, všechno
zemře). I kolem nás se mnoho mění. Tak jsem sáhl do archivu a vybral pár
fotografií míst a věcí, která už nejsou.
V Trávníku přetrvává název svahu Slepičárna. To proto, že v
padesátých letech zde skutečně slepičárna byla. Byla to prosklená podlouhlá
stavba (viz obrázek) na kamenných základech. Někdy kolem r. 1963 zanikla a byla
rozebrána. 
Na Cvikovském náměstí zase stál, tuším od r. 1949, Stalinův
pomník (prý první v naší republice /se samotným Stalinem, ne jako později v
Praze na Letné, kde stál v čele fronty na maso). Obrázek ze slavnostního
odhalení je přiložen, stejně jako vzpomínka na letenský pomník, zbouraný na
podzim r. 1962.
Stalin z náměstí zmizel, aby byl nahrazen sousoším rudoarmějce,
žehnajícím ženě s dítětem. Ten pochopitelně z náměstí zmizel po okupaci v r.
1968, ale prý stojí někde v parku za kostelem..jpg)
Zmizela i pole, která se kolem nás rozkládala, dnes tu jsou
jen scelené pastviny. Na jednom starém leteckém snímku z r. 1938 můžeme vidět původní
úzká políčka kolem Trávníka.
A jako prémii přidávám plakát z padesátých let, který
varoval před americkou mandelinkou, která nám žrala brambory.
Ano, ano, časy se mění.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]