19. dubna 2015
Čas povelikonoční
Doufám, že uspokojím našeho čtenáře z daleké Kanady,
který mi napsal, že už víc než týden nebyl na blogu nový článek. Jsou tu jarní
práce! Stáří a zhoršující se zrak si taky vyžaduje mírnit se v koukání na monitor.
Ještě se vrátím ještě k velikonoční koledě. Po nedělní koledě pánské následovala na Velikonoční
pondělí koleda dětská. Pro nedostatek
chlapečků tu chodí s pomlázkami koledovat i děvčátka. Doufejme, že v tom
nebudou pokračovat až vyrostou, představa týnejdžerek s pomlázkami, jak
probíhají vesnicí a mydlí stařečky chalupáře, je krapet děsivá. Připojím dva obrázky, na jednom je
zdokumentování vítání koledníků a to právě když byla krátká sněhová přeháňka. Na druhém je sněhově-velikonoční idylka.
Teď už snad začalo jaro a, i když je stále dost chladno, ale
už se v teplém oblečení dá na zahradách pracovat.
Minulý týden kamarádi navštívili nemocného Fandu a popili s ním
na jeho zdraví.
Další náš marod
Vsakovák se po 9 měsících po nemocnicích dostal alespoň na víkend na
svou chaloupku. Pravidelně ho v nemocnicích
navštěvovali mnozí naši chalupáři a občas ho na vozíčku povozili po okolí
nemocnice. Stále m držíme palce, aby se
rozhýbal a mohl být v létě tady s námi.
Tuto sobotu byla veliká sešlost v penzionu U Naděje.
Celý večer zde hrál rodinný band Dinosauři z Nového Boru a dostavivších se
více než 40 lidí s nimi zpívalo a to od lidovek jako Když jsem já sloužil to první léto přes písničky trampské a
semaforské až po countryovky. Už jednou
jsme si s nimi zazpívali letos v lednu a tak se těšíme na další sešlost.
Dobro došli.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]