5. července 2015
Stáří si žádá své
a chalupáři, místo jízd k moři, zkoušejí, jestli lázeňská
péče nemá taky něco do sebe.
A tak pět manželských párů z Trávníka oželelo jeden ze
sobotních sůdů (Karásku, doufám, že jste ho v tom horku zvládli vypít i bez
nich) a vyrazilo na 4 dni do třeboňských lázní.
Bylo to takové testování, co ta péče obnáší. Ozkusili jsme
si bahenní lázeň, lázeň v levanduli a jiných bylinkách, masáž od ztepilé masérky
(neztepilá by naše obtloustlá těla asi nezvládla)
i masáž vodní. Protože akce proběhla v době tropických veder (prý je zajistila
EU, aby se imigranti z Arábie a Afriky cítili v Evropě jako doma) bylo
nezbytným doplněním pobytu i využívání lázeňských bazénů a vířivek.
Ubytování bylo vynikající (až na jeden omyl, kdy jedna z našich drahých polovic dostala na první noc zvlněnou matraci, která je zřejmě určena pro pobyty politiků s křivou páteří), ale to bylo po první noci napraveno. Stravování (snídaně a večeře) formou švédských stolů vyhovovalo i těm, co se s jedním chodem nespokojí.
Jako trénink na Lužickohorský vláček se svezli obdobným
místním vláčkem a prohlédl isi staré centrum Třeboně a místní zámek (sídlo
Petra Voka z Rožnberka), okusili chutná jídla z třeboňských kaprů a popili
třeboňského Regenta (teda jednou omylem i nealkoholického).
I nad jednou záhadou jsme dumali, ale nevydumali. Pokoje
jsou opatřeny elektricky ovládanou markýzou, kterou jsme s chránili před
sluncem. Vysunuté markýzy se bez našeho zásahu občas svinuly do základní
polohy. Nebylo to najednou, takže nějaký hromadný povel jsme vyloučili a na
jiný důvod jsme nepřipadli.
Závěr? Jestli se našim
kloubům ulevilo, to zjistíme až za pár dní, ale že to v dobré partě byla pohodová
záležitost, víme už teď.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]