23. července 2015
Teprve pivem je žízeň krásná
Letošní léto
bylo a je ve znamení žízně – horka trápily květiny (jako ve známém filmu, kdy
krteček zaléval) i lidi, přičemž mužská část populace – s několika čestnými
výjimkami mezi ženami – to řešila zlatavým mokem.
Nedávno jsem
našel něco informací o pivu ve smyslu známého Součkova opravníku obecně
rozšířených omylů a možná, že kratší výtah někoho zaujme.
Většina
konzumentů si myslí, že desítka nebo dvanáctka udává obsah alkoholu. Není tomu
tak, jde o množství použitého sladu. Jeho větší množství dodává pivu bohatší
chuť (obsah alkoholu je na láhvích či plechovkách udáván taky a můžeme si
všimnout, že se u různých dvanáctek docela liší).
Hodně lidí
si myslí, že světlejší barva piva (zvláště u dovozových piv) je známkou, že
pivo je podřadnější. Není tomu tak, je to dáno tradicí a tmavší barva se často
zvýrazňuje přidáním barviv.
Totéž platí
o řízu piva. Lidé si myslí, že říznější a perlivější pivo je lepší. Říz je dán objemem kysličníku uhličitého v pivu.
A pokud vypijeme dvě piva, spolykáme až 5 gramů tohoto kysličníku, což
představuje přes 2 litry plynu.
Většina pijců
piva si myslí, že správná pěna má být hustá, krémová. Pěna se tvoří právě
uvolňováním kysličníku uhličitého, který se do piva dostane z chmele a
sladu. Výrobci tvrdí, že pěna se ztratí do 4 – 5 minut. Proto si někteří výrobci
pomáhají přídavkem chemikálií, které tento proces zpomalí. O této záležitosti
proběhla před pár lety diskuse, kdy byl obviňován i pivovar Svijany, že tento
stabilizátor tetrahop používá.
Protože se i stabilizátor dělá ze chmele, nejde o nic chemicky závadného. Je to
jen snaha udělat zákazníkovi radost, aby viděl, jak pivo pěkně pění a
kroužkuje.
Pivo ze
sedmého schodu? Odborníci tvrdí, že správné vychlazení piva je na 7 oC.
Ovšem tuto teplotu by měla mít i čistá sklenice (měl by postačovat výplach
tekoucí vodou). Čistota potrubí, narážecí hlavy a výčepních kohoutků je
samozřejmostí.
Tak ať chutná!
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]