16. června 2016
Loupežník z Lužických hor
Slyšeli
jste někdy jméno Karasek? Karas, to ano, to je náš kamarád chalupář. Když jsem
byl malý a ještě nebyli znárodněni soukromí živnostníci, bylo v Praze na
Letné kloboučnictví Karásek. No a z té doby si pamatuji říkánku
Chceš-li míti syna páska,
kup mu klobouk do Karáska.
Ale dnes se chci zmínit o loupežníkovi, jménem Karásek.
Jan Karásek se narodil v Praze, na Smíchově v září roku 1764.
Vyučil se truhlářem a řezníkem. Ovšem za nějaké krádeže dostal 4 roky vězení.
Po návratu z vězení byl odveden na vojnu do Litoměřic. Při přesunu pěšího
pluku do Prahy utekl do Saska, kde se živil jako potulný obchodník. Tam jeho jméno pochopitelně psali s "kratkym a".
Usadil
se ve Stolpenu v Sasku a živil se jako potulný obchodník. Oženil se a bydlel v Eibau,
ale žena mu brzy zemřela a zůstala po ní jen dcera Veronika. Byl ovšem poznán a
jako dezertér vrácen do vězení v Litoměřicích. Odtud uprchl do Leutersdorfu kousek
od Varnsdorfu, Tam dal dohromady desítičlennou loupežnickou partu.
Byl
znám jako Pražák nebo Pražský Honza. Jeho tlupa vypadala jako invalidé. Např.
Wessel měl ochrnutou ruku, Engelmann měl jedno oko, Karel Budyšínský půl nosu,
Koehler byl polohluchý, Fritz silně kulhavý. Noční pochody dělali až 20 km
dlouhé. Maskovali se falešnými vousy, načernili obličeje. Až v roce 1800 byla jeho tlupa chycena a souzena v Budyšíně. Rozsudek zněl –
všichni smrt lámáním v kole (zřejmě tedy své loupežení konali ve velkém).
Po odvolání padl v r. 1802 druhý rozsudek jen mírně měkčí - poprava
oběšením. Karáskovi loupežníci žádali o milost a dostali doživotí. Po potvrzení
rozsudku byl Karásek, byl onen odveden do Drážďan. Bylo mu 38 let. V Drážďanech
chodil jako vězeň na práci ven. Dvakrát se pokusil o útěk. Byl chycen a
v samovazbě byl přikován k pryčně.
Brzy na to zemřel.
V ústním podání obyvatel českého a německého pohraničí se z něj stal šlechetný loupežník, který bral bohatým a dával chudým. V Německu kde je znám jako Johannes Karraseck a bylo o něm napsáno též několik románů. Zmiňuje ho i náš spisovatel Kisch v knize Pražský Pitaval. V Seifhennersdorfu za hranicemi hned u Varnsdorfu existuje dnes Karáskovo muzeum. Je to tedy něco přes 250 let od jeho narození. Tak si můžete udělat výlet a dětem v muzeu ukázat opravdového loupežníka (i když proti dnešním Koženým či Krejčířům to byl jen troškař).
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]