13. února 2017
Socialistické stavby se hroutí

Kromě toho, že v propadlišti dějin zmizelo jak
v Naději, tak v Trávníku kolem třiceti chalup, neexistují už i
jiné stavby.
Na konci Naděje po levé straně cesty na Hamr stál od r. 1938
ubytovací objekt pro obránce hranic v řopících. Po okupaci ho Němci
používali jako ubytovnu pro válečné zajatce, kteří museli pracovat ve zdejších
lesích. Připomínala to řadu let pamětní tabulka. Dnes najdeme v lese jen
zbytky betonových základů.
Také hřbitov v Naději zmizel někdy v r. 1969
z rozhodnutí MNV ve Cvikově. Likvidaci provedly těžké zemní stroje, které
i s obsluhou zapůjčila Střední skupina sovětských vojsk. Mezi hroby stávala i pohřební kaple, ze které
si tehdejší mládež (dnešní dědci) půjčovala máry, aby je v noci postavila
před dveře svých nic netušících rodičů.

Zanikla i řada stodol u větších chalup – statků. Jen asi tři
se zachovaly, dvě byly přestavěny na obytné objekty a jedna slouží
k občasným sešlostem přátel majitelky.
Na druhou stranu je nutno říci, že minimálně dvě dřevěné
chalupy byly nově postaveny – a to velmi pěkně (i když na místní podstávkoou architekturu úplně nevypadají).
Z řady chlívů a přístavků vznikly garáže a dřevníky, takže i po naší generaci zde zbude něco nového. A zvláště v posledních letech jsou naše rekreační chalupy permanentně zvelebovány, takže stavební firmičky z okolí mají o práci postaráno.
Z řady chlívů a přístavků vznikly garáže a dřevníky, takže i po naší generaci zde zbude něco nového. A zvláště v posledních letech jsou naše rekreační chalupy permanentně zvelebovány, takže stavební firmičky z okolí mají o práci postaráno.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]