24. srpna 2017

O našich sou-chalupářích



Protože je zrovna výročí, kdy se u nás usadili sou-druzi z SSSR a dalších států, napadlo mne, že nežádaným podnájemníkům v našich chalupách bychom taky mohli říkat sou-chalupáři.

A že jich je!

Letos si všichni stěžují, že už v létě se do chalup stěhují myši. Běžné je, že se do relativního tepla stěhují až na zimu. A tak jsou pastičky a jedy v permanenci. Problém je, že paní domu se často myší natolik štítí, že odmítá vyhodit i mrtvou myš z pastičky. My jsme před pár lety dostali asi 3 kila růžových granulí, prý jed na myši. Asi polovinu jsme už vypotřebovali a protože jsme neobjevili žádnou mrtvou myš, zdá se, že jim „jed“ šel k duhu. Nyní se prodává jed na myši pod názvem Ratimor. Jedna místní chalupáři to propagovala s tím, že po sežrání myši chcípnou, vyschnou a nesmrdí. Nevím, u nás to sežraly, dva dni nám něco smrdělo a přes intenzivní hledání jsme myší mrtvolku nenašli, ale je fakt, že pak ten zápach zmizel. Sušená myš pod podlahou už asi nesmrdí.

 U sousedů, kteří jezdí na chalupu jen málo, se vloni usadili sršni a vybudovali si pod střechou mohutné sídliště. Nakonec je majitel po postřiku nějakým biolitem zlikvidovat, aniž si vyžádal zásah hasičů, který jsme mu při pohledu na sršní sídliště doporučovali.

 Dalšími chalupářskými podnájemníky jsou pavouci.  Ti s malým tělíčkem dlouhýma nohama alespoň nedělají pavučiny.  Pavučiny nemají hospodyně rády, ovšem i když se vymete pavučina /její majitel obvykle včas uteče), ale za den dva je zase pavučina na svém místě.

 Dříve bylo běžné, že v každé místnosti na chalupě byla mucholapka, taky ovšem v každé chalupě byla nějaká ta koza nebo dokonce kráva a obvykle i králikárna. To se mouchám líbilo. Dnes jich tolik není, pokud nemáte chalupu zrovna u pastvin pro krávy. Ale i tady zasáhl pokrok. Místo nevzhledných mucholapek se používají umělohmotné plácačky a dokonce i elektrické plácačky, kde ne hustá síť kovových drátů nabíjena z bateriového měniče vysokým napětím a větší mouchy či vosy se likvidují na principu elektrického křesla. A běžným chemickým prostředkem je sprej Biolit (dnes je v univerzální variantě jak na lezoucí tak na létající hmyz).

A takovým velmi nepříjemným spoluobyvatelem je červotoč. Pokud je napaden jen nějaký kus nábytku, je možno jej ošetřit chemicky, pokud je to menší kus dá se odvézt do louhovny, kde se zbaví nejen červotočů, ale i vrchního laku. Je ověřeno, že bývalé obyvatelstvo si oblíbilo lak hráškové barvy, kterým byly natřené nejen kusy nábytku, ale i stěny a trámy chalup. A opalovat lak ze stropu nebylo jednoduché, pokud vám žhavé kousky laku padaly za krk!




A na závěr jsem si nechal kuny. O kunách, které pobíhají po půdách, koluje řada historek i s recepty, jak je zahnat. Někdo jim pouštěl tranzistorové rádio (nevím, jestli účinnější na jejich zahnání jsou zprávy, lidová hudba nebo popík), jiný chalupář si v zoologické zahradě vyptal tygří trus a rozmístil ho na půdě. A taky se vypráví, že je kuna schopná prokousat kabely v autě, zvláště když přijedete za tmy a motor vydrží teplý a poslouží kuně jako pelíšek.



 Nedávno jsem na internetu četl o patálii s kunou. Kunu s mladými se majitelce podařilo vystrnadit (bohužel neuvádí způsob), ovšem po nějaké době pozorovala v koupelně, odkud vedlo odvětrání na půdu, nějaké „drobné mušky“.  Nejdříve je spláchla, ale druhý den zjistila, že se jedná o blechy, které se z kuního hnízda začaly stěhovat za potravou (a z koupelny i do dalších místností!). Pokus o jejich likvidaci vyzněl marně a tak to vyústilo v objednání odborné firmy (samozřejmě s hrůznou představou, co řeknou sousedi, až před chalupou zastaví auto s příslušnou deratizační reklamou!). To dopadlo dobře, přijelo nenápadné auto, zajelo na dvorek, kde se pracovníci převlékli do protichemických obleků a prohlédli si působiště blech. Utěšili majitelku, že horší by byla likvidace štěnic, což je prý v současnosti dosti častá jejich činnost v bytech, pronajímaných zahraničním dělníkům.

Místnosti vystříkali a poučili majitelku, že přípravek je účinný po dobu několika dnů. Po tu dobu se nesmí větrat, vytírat, prostě uklízet. Nejlepší je se na týden z domku vystěhovat. Ovšem je prý nutné alespoň jednou za den místnosti projít, aby lidský pach nalákal ještě vylíhlé blechy z úkrytů, aby přišly do styku s jedem na podlaze a nábytku. Kromě toho prý musí ozmístit v místnostech misky s vodou a trochou jaru. Pokud se v nich přestanou objevovat chcíplé blechy, je po kalamitě a je možno uklidit a znovu se nastěhovat!

// vystavil prochpra @ 11:37
Komentáře:
Tento komentář byl odstraněn autorem.
# vystavil Blogger Tynka_125 : 1. října 2022 v 21:50
 
Na myši je nejlepší kočka nebo pes. Já kočky moc nemusím, takže jsme si pořídili psa a od té doby, co ho máme, tak po myších ani památky. A to jsme jich před tím měli fakt hodně. Sice nemáme starost s myšmi, ale zase se psem. Řešíme zubní kámen u psa u veterináře, protože je ještě mladý, tak chceme, aby byl krásný a hlavně aby dál chytal ty myši.
# vystavil Blogger Tynka_125 : 3. října 2022 v 15:37
 
Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]





<< Domovská stránka

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]