10. ledna 2018

Čas hospod



Nedávno jsem zmiňoval hospody  v našem okolí. Ale je ještě jedna sféra hospod, kterými se táhne stopa nás trávnicko-nadějských chalupářů. Je to už skoro šedesát let, když se začala vytvářet chalupářská parta z Trávníku a Naděje. Na chalupy se tehdy jezdilo vlakem, „zahrádkářským“ autobusem, stopem a jen několik šťastlivců jezdilo na motorkách a rodinnými auty.
Jen zmínku o autobusu, šlo o něco jako zájezdový autobus, který nejdříve v sobotu (do roku 1968 se pracovalo i v sobotu dopoledne) a pak už v pátek odpoledne vyrážel z Letné od budovy Elektrických podniků a postupně vykládal chalupáře, až skončil v Krompachu. Šofér tam do neděle přespal a pak se s námi vracel do Prahy. Aby se to dalo zajistit, sdružili se chalupáři do „družstva zahrádkářů“ (to byla státem povolená organizace), no a když bylo razítko, byl i autobus a za rozumnou cenu.
Ale zpět k hospodám.  Protože naše parta byli samí Pražáci, někoho napadlo, že bude dobré se scházet i v týdnu v Praze. Navíc tu byla možnost, že ti motorizovaní nabídli za příspěvek na benzin víkendové svezení těm dalším. Z toho vznikly čtvrteční schůzky. Někdy kolem roku 1960 se zárodek party scházel v hospodě U Zpěváčků (kousek za Národním divadlem).
Pak, protože řada členů party byla z Prahy 7, se schůzky přesunuly do hospody U kamenného džbánu v ulici Jana Zajíce (za stadionem Sparty, tehdy Komsomolská). Zde nám paní vedoucí připravovala obzvláštní chuťovku – krajíc chleba, namazaný třenou Nivou a posypaný nakrájenou cibulí a paprikou. Někdy po roce 1968 se odtud přešlo na pár let do Formanky (hospůdka v Obecním domě naproti hotelu Paříž).
Pak si vybavuji z paměti hospodu Na šachtě (dole na Letné) a hospůdku Pod schůdky (?) na Smíchově ve Zborovské ulici.
Několik let se chodilo do restaurace U Sojků na Letné (na Belkrédce – dnes je tam banka). Kolem roku 1990 jsme se scházeli jen o kousek výše v restauraci Plzeňský dvůr (šikmo naproti tehdejšímu obchodnímu domu Brouk a Babka). I ta už dnes neexistuje. 

Také se chodilo v do hospůdky kousek od Sokola Nusle.  Později v devadesátých letech jsme se scházeli poblíž televize  na Kavčích horách do také již zaniklé restaurace U lopaty (možná se tak jmenovala, ale pod tím názvem jsme ji znali).  Začínám mít pocit, že ty naše srazy byly nějak prokleté, většina těch hospod zanikla!
Ještě mi v paměti blikají  další sleziště  (například na nábřeží za Podolskou porodnicí), ovšem v posledních asi deseti  letech se schůzky obnovily, konají se  ovšem ve středu, v Balounově restauraci (zvané též U Břízy) – u Roztylského náměstí ve vilové čtvrti na Spořilově.
No a je nutno doplnit, že výše zmíněné schůzky byly víceméně pánskou záležitostí, ovšem v současnosti se konají i schůzky za účasti našich chalupářek. Je to vždy v neděli v zimní době (kdy se není na chalupách) a sraziště je v samoobslužné restauraci sportovního areálu u Hamerského rybníka v Záběhlicích.

Pracně jsme nedávno vzpomínali na ty naše sleziny, protože tehdy se záznamy nevedly. To dva z nás si kdysi dokladovali pivní doby studentské. Protože se po promoci sešli ve stejné firmě a ve stejné kanceláři, dali si na nástěnku mapu vnitřní Prahy a do místa navštívených hospod zapichovali špendlíky s papírkem s názvem hospody. A aby to bylo precisní, na špendlík se navlékaly korálky. Každý z kamarádů měl korálky své barvy, pokud byli v dané hospodě spolu, dával se tam větší korálek zelený. Jo, jo, čas malin nezralých ….

Komentáře: Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]



Odkazy na tento příspěvek:

Vytvořte odkaz



<< Domovská stránka

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]