12. listopadu 2018
Listopad = padá listí!
Někdy spadalo
i dřív, ale letos se na stromech drželo skutečně až do listopadu. A co s tím
spadlým dělat?
Když se
koukneme do zahrad u chalup, tak postupy jsou různé. Někdo zastává názor, nespadané
listí vytvoří vrstvu, chránící půdu a rostlinstvo před mrazem. Toho se určitě
někteří chalupáři drží. Dokonce argumentují, že přes zimu se listí rozloží a je
hnojivem.
Ovšem hnojit
trávník je jednak zbytečné, jednak zbavit se na jaře blátivé hnědé vrstvy na
trávě není moc snadné. Takže běžnější je z trávníku na podzim listí
shrabat a dát ho na kompost, nebo jeho vrstvu přihrabat kolem choulostivých rostlinek
a keřů, takže je bude chránit před holomrazy. Aby tu vrstvu vítr nerozfoukal,
překryjeme ji chvojím. Odborníci
preferují hrabání (nejlépe velkými vějířovými hráběmi)před používáním fukarů či
vysavačů, protože ty prý zlikvidují i užitečné málo viditelné tvorstvo, které
pomáhá tlení a kypření půdy. Ovšem
nafoukat listí k sousedovi (když tam není plot) je svádějící.
Ostatní
shrabané listí použijeme na kompost. Pozor – listí z břečťanu nebo z ořešáku do
kompostu nepatří. Nejlepší je listí bukové, ale to většinou nikdo na zahradě
nemá. U země se pod kompost doporučuje vzdušná vrstva z větví nebo uschlých
květin. Pak teprve přijdou vrstvy listí a posekané trávy. Nejlepší je listí trochu
vlhké. Svážet listí na kompost kolečkem
je zdlouhavé. Kamarád z Kanady nám radil, položit na zem celtu a pak nahrabané
listí ve dvou odtahat ke kompostu. Prý
pro urychlení tlení je dobré kompost přikrýt černou folií, jaká se třeba
používá na záhony s jahodami. Také prý je dobré prosypat listí pár
lopatami zeminy. Humus (listovka) se vytvoří tak za dva roky.Pro tvorbu kompostu je ideální kompostér (díky městu Cvikov jsme je letos dostali zdarma zapůjčeny do věčného užívání), ovšem na listí by byla zapotřebí hned celá baterie kompostérů.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]