10. dubna 2019
Městské části
(vesnice v okolí) patří k naší „vesničce
střediskové“ městu Cvikov. Pokud to
stihám sledovat, tak V Lindavě a v „dvojvsi“ Trávník a Naděje fungují
osadní výbory, Trávník s Nadějí mají i svůj Spolek, bývalé občanské
sdružení.
Ve cvikovském Zpravodaji se často dočítáme o činnosti
osadního výboru Lindava, o Trávníku a Naději už méně, ba skoro nic. Možná je to
tím, že se na městu traduje (jak se nám doneslo), že „ti trávničtí pořád něco
chtějí“. Zrovna tento týden se sešli zástupci našeho Spolku s panem
starostou a dalšími funkcionáři MÚ Cvikov, aby se rozhlédli po naší vesnici a jednali o
problémech (hlavně s obecními cestami).
Dávno pryč jsou ty časy, kdy se na
chalupy chodilo pěšky od železniční stanice cvikovské lokálky nebo sem zajížděl
z Prahy autobus „rekreačka“. O víkendu k nám dnes už ani autobusy
nejezdí, takže jak místní usedlíci (většinou důchodci, kteří se sem
přestěhovali natrvalo) tak pražští chalupáři mají jedno, někdy i dvě auta u
chalupy. Samozřejmě je pak pro ně hlavním problémem sjízdnost obecních cest k
jejich chalupám.
Leccos se díky aktivitám Osadního výboru a našeho Spolku ve
spolupráci se Zastupitelstvem města Cvikov již podařilo vyřešit (zrcadlo na
silnici u bývalého konzumu a zjednosměrnění cesty do dolního Trávník, prořezy náletu
křovin u cest nebo posun plotu u cesty nad Zámečkem).
Zůstává problém odvodu vody u cestu pod
vodárnou.
Zlepšení by přinesla změna povrchu cest. Kde jsou ty časy,
kdy ty cesty byly travnaté (lze doložit čtyřicet let starými fotografiemi). Pokud
vzniklé výmoly opravují SMC (Služby města Cvikova) tak, že je zasypávájí štětem
nebo odfrézovanou drtí z opravovaných asfaltek, je to krapet Sisyfova
práce, protože přívalové deště drť opakovaně splavují. Což dokladuje obrázek z průběhu prací (vpravo) a po letoišní zimě (vlevo)
V Trávníku je
k vidění i pozůstatek neuvěřitelného výdobytku z doby socialismu – kousky rozpadajícího
se asfaltového povrchu dosti strmé cesty od bývalého konzumu do horní části
Trávníku. Povrch byl vyasfaltován někdy v sedmdesátých letech a jeden místní
usedlík dodnes vzpomíná, že po tom novém povrchu vyjel s šestsettrojkou až
nahoru osmdesátkou (!).
Je potřeba
dořešit i likvidaci prořezu náletových houštin u
některých cest (prořez se za účasti vlastníků přilehlých pozemků zvládnul, ale
zůstaly po něm u cest haldy uschlých větví).
Že je trvalé řešení rozumné, svědčí i jiné místo. Po cestě
od vodovodního vrtu nahoru vozili před asi 4 roky lesáci dřevo a udělali tam
hluboké výmoly. Ty byly asi před 3 roky vyplněny asfaltem, který dodnes
dokonale drží. Drahá oprava, ale prý ji lesáci zaplatili. Vzpomínám si na
výrok, připisovaný už nevím komu, že „nejsem tak bohatý, abych si mohl dovolit
laciné věci“. Ano, zaválcování štětu do výmolů je možno každý rok opakovat ...
Při kontrole cest by bylo vhodné se občas podívat i směrem
vzhůru. U cesty, která vede nad Zámečkem, rostou stařičké buky, které mají
mohutné, ale viditelně suché větve. Pokud se na ně zaměří některá další
vichřice, pak lze jen doufat, že pád nalomené větve neskončí na projíždějícím
autu.
Před lety jsem projížděl Bavorskem a zíral jsem, protože i
polní cesty, sloužící jen zemědělským pracím, byly zhusta asfaltové! Ano, na to
nemáme, ale když mohli komunisti vyasfaltovat tu výše zmíněnou cestu, tak by si
to některá, dnes docela frekventovaná cesta, zasloužila taky.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]