18. května 2019
Dějiny u nejbližších sousedů
Nedávno jsem psal o dějinách u nás na severu Čech a o přemyslovské legendě. Dnes se chci zmínit o historii našeho nejbližšího okolí.
Je jasné, že pohraničí Čech bylo za Přemyslovců málo průchodné, zarostlé lesy, ve kterých se maximálně dařilo ukrytým loupežníkům. Přes pohraniční hory vedly jen obchodní stezky třeba směrem na Řezno či do Polska. Naším krajem vedla tak zvaní Královská stezka do Horní Lužice. Na ochraně stezek (kolem řek Nisy a Mandavy) se se souhlasem našeho krále Karal IV. dohodli zástupci šesti měsrt z HorníLužice (jmenovitě Žitavy, Budyšína, Zhořelce, Ljobavy, Lubaně a Kamence) a zakožili v r. 1346 Spolek Šestiměstí (tehdy byl tento kraj součástí zemí Koruny České).
V roce 1547 bylo Šestiměstí potrestáno císařem Ferdinandem I. za údajnou vzpouru a vliv Spolku začal následně upadat. Na Vídeňském mírovém kongresu v r. 1815 byla Lužice rozdělena mezi Sasko a Prusko. Města v Horní Lužici ještě spolupracovala až do r. 1868.
Špolek byl původně založen ve městě Ljobava (dnes Löbau) a v tomto městě se konaly i společné porady představitelů zmíněných měst. Ještě dnes je to atraktivní město s pěkným historickým centrem. Jeho název prý vychází ze slovanského slova pro něco pěkného „ljubij“. Náměstí je tvořeno starými domy a je zde krásná radnice s gotickou věží. V centru města je i kostel sv. |Jana s bývalým klášterem, kde je dnes kulturní centrum.
Nad městem na Löbauské hoře je zdaleka viditelná rozhledna – věž krále Fridricha Augusta. Je to litinová konstrukce, vysoká 28 metru, postavená v r. 1854. Uvidíme ji i z vrcholu naší Luže.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]