17. července 2019
Vlci u nás
V posledních letech se můžeme setkat s vlky už
nejen v pohádce o Červené Karkulce, ale i v ne příliš dalekém okolí. Psal
jsem zde o nic několikrát. Přišli k nám z blízkých německých
vojenských prostorů, kam během řady let dorazili z Ruska přes Polsko. Tak, jako se píše o překvapivé rozmanitosti
rostlin a zvěře v bývalém brdském
vojenském prostoru, tak i zde v bávalém NDR se vlci zabydleli i v soužití
s armádou.
Udává se, že vlk je schopen během jedné noci přeběhnout až
60 km, takže není divu, že časem pronikli i k nám, kdpi e nalezli na srnčí
a černou zvěř bohaté revíry. V novinách
se píše, že přes Lužické hory se dostali do lesů kolem Bezdězu až na
Kokořínsko. Údajně jsou naši myslivci
spokojeni, protože se u nás zvěř příliš
rozmnožila a vlci tvoří jakousi zdravotní lesní policii, která likviduje
nemocné slabší kusy. V našem okolí by vlčí smečka mohla krapet omezit počet
divokých prasat, která v posledních dvou letech způsobila značné škody na
neoplocených zahradách našich chalup. Při
sledování vlků se sbírají i jejich výkaly a rozborem lze určit, čím se živí.
Od známého jsem dostal noční fotografii vlka, pořízenou
fotopastí. Nechtěl, abych uváděl místo,
kde byl záběr pořízen, ale mohu říci, že je to asi 25 km daleko od Trávníka. A když
si připomeneme akční radius vlka, tak ...
Přímo kolem naší vesnice se běžně potulují srnky, které
klidně projdou v časných ranních hodinách i mezi našimi chalupami. Lze zde
uvidět i jezevce nebo vypasené zajíce.
Jen lišku jsem tady už řadu let neviděl.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]