7. října 2019
Chraňme naše lesy
Nechodit
do školy v pátek (jako švédská Gréta) by asi nepomohlo, ovšem pro politiky
je to atraktivní téma. Myslím si,
že kdyby Gréta školáky vyzývala k úklidu přírody v sobotu, nebylo
by to tak populární, ochrana
přírody by znamenala zvednout zadek a jít do přírody něco dělat. To by tak
atraktivní asi nebylo jako chodit po ulici s mávátky.
Je ale skutečností, že naše lesy ohrožuje sucho a kůrovec. Ono se toho o lese musí vědět víc, protože i
na oteplování klimatu mají lesy vliv. Když ráno
slunce vychází, zasahují jeho paprsky nejprve vršky stromů, které přes noc
značně vychladly a zahřívá je, kdežto pod nimi zůstává o málo teplejší vzduch,
který se tam udržel přes noc, který se jen nepatrně a velmi zdlouhavě ohřívá.
Příčinou toho je vypařování vody slunečním teplem v korunách stromů, ke kterému
třeba značného množství tepla, takže to oteplování se brzdí. Po západu
slunce se zase nejdříve ochlazují vršky stromů a u země déle zůstává ten
teplejší vzduch. Další vliv přináší vítr. Proudí-li vlhký vzduch přes
chladnější les, vznikají oblaka, ze kterých může zapršet. Naopak fouká-li přes
les vítr suchý, nabírá vlhkost z lesa.
Prý si toho povšiml už Kolumbus, když doplul na karibské ostrovy. Zapsal
si tehdy do lodního deníku:
Tady prší každé odpoledne, jako
pršelo na španělských ostrovech, než jsme je odlesnili.
Vidíme tedy, že les udržuje vlhkost
a proto tedy je zásobárnou pro vodní pramínky. Mnozí si připomenou koned
osmdesátých let, kdy byl vykácen les nad trávnickou vodárnou a celé léto nám do
vodárny denně vozili cisternu s chlorovanou vodou. Naštěstí nám pomohl vrt
u bývalé hospody.
Také vidíme, kolik potůčků v lesích okolo nás
v porovnání s dobou našeho mládí zaniklo nebo zesláblo. I lesníci zde v okolí bědují, že nám
lesy ničí kůrovec (i když ve srovnání se Šumavou nebo Beskydy to není tak
nápadné). Trochu nám pomohlo i to, že se v našem okolí za posledních 80
let plocha lesů rozšířila. Dobře to poznáme pri pohledu na letecké snímkování z r.
1938 a na dnešní leteckou mapu našeho okolí. Dokazují to i betonové pevnůstky,
vybudované na ochranu před hitlerovským Německem. Dnes jsou zarostlé
v lese, takže by před útokem jen težko chránily. Při jejich budování byly
vzájemně viditelné, aby se mohly palbou podporovat.
Sluneční záření ohřívá zemi obrovským
výkonem, což donedávna účinně ochlazovala zeleň – stromy a rostliny - fungující coby „zelená střecha planety“, tedy přirozená
klimatizace. Jenže za posledních 150 let přšla zěměkoule o obrovské plochy lesů
i zeleně na polích – a nastupuje kladná zpětná vazba: Sucho vyvolává více sucha, zatímco vlhkost přináší
více vlhkosti. V naší republice je zatím situace kolísavá, lesů přibylo,
ovšem pole jsou zastavována v okolí měst skladovými halami. Naše výrobní
kapacity poklesly (to vidíme i tady ve Cvikově – zanikla Severka, Adast,
Interiér) a pro svou polohu ve středu Evropy dobře sloužíme pro některé mimoevropské
výrobce jako skladový prostor s rozvozem po sousedních zemích.
Proto se v současnosti
publikují výzvy, abychom vysazovali stromy a hahrazovali současné ztráty jejich
ploch. Někteří zdejší chalupáři před
desítkou let zakoupili bezprizorné louky na okolních svazích. Protože
péče o ně je nákladná, došlo k jejich zarůstání náletem dřevin.
Kritizovali jsme to a vzpomínali na doby před padeátí či šedesáti lety, kdy se
na těcho holých svazích sáňkovalo a lyžovalo. Ovšem dnes je vlastně jejich
pozvolné zarůstání kladem.
Evropská unie zahrnula dřevní masu
do „obnovitelných zdrojů energie“. Je to ta slavná „biomasa“, se ktreou si
kdysi nevěděla rady v televizi jedna poslankyně Zelených. Německo se
vládním rozhodnutím zavázalo ukončit během dvou desítek let provoz uhelných a
jaderných elektráren. Hrozí tedy nebezopečí, že biomasa lesů bude využívána
jako zdroj energie a lesy budou dále mizet. Proto se v současnosti stále
více diskutuje o nutnosti udržení lesů z hlediska ochrany před „globálním
oteplováním“. Zastánci této teorie vydávají varování před nebezpečným nárůstem objemu
kysličníku uhličitého v ovzduší. A tady mají poněkud problém, protože
kysličník uhličitý potřebují rostliny při fotosyntéze, aby vytvářely kyslík!
Takže více lesů znamená větší potřebu kysličníku uhličitého pro fotosyntézu!
Tak omezovat jeho produkci nebo výsadbou lesů a rostlinstva vůbec ho využívat
pro tvorbu kyslíku?
Zredukovat
celý obří a nesmírně komplexní systém vlivů na vývoj klimatických poměrů na
planetě na jedinou příčinu je skutečně zpochybnitelné. Odpůrci „ globálního oteplovacího skoronáboženství“
argumentují, že slunce je mnohonásobně větším zdojem tepla než lidni znečisťované
ovzduší a připomínají i to, že doby chladu a tepla se vyskytovaly
v dějinách lidstva už před stovkami let. Měli bychom však mít na paměti,
že v té době bylo zalesnění mnohonásobně větší než dnes.
Takže chraňme si lesy a nahrazujme jeho ztráty!
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]