13. října 2019
Noční návštěvníci
Letos hodně našich chalupářů běduje, že jim v noci
divoká prasata rozrývají zahrady. Ovšem
z tisku víme, že je to celorepublikový problém. Prasata žijí obvykle ve
skupinách, které čítají 20, ale někdy až 50 jedinců. Zemědělci, kterým
rozrývají pole a pastviny, mají teoretickou naději, že jim škody uhradí honební společenstvo, kterému patří honitba,
zahrnující dotčené plochy. Často ovšem napáchaná škoda převyšuje finanční
možnosti jednotlivých mysliveckých spolků. Ta povinnost se datuje už od Marie Terezie, která v roce 1786 vydala výnos, že kdo
se o zvěř stará, chová ji a loví, je povinen nahrazovat škody zemědělcům. To
ovšem neplatí pro zahrady chalupářů, protože ty do honitby nespadají, navíc
odstřel je dovolen až ve vzdálenosti 200 m od obydlí.
Je tedy nutné spoléhat na obecně zvýšenou likvidaci černé zvěře,
což umožňuje zákon, který stanovuje, že od 1. ledna 2016 se černá zvěř může
lovit v kteroukoli roční dobu, bez rozdílu pohlaví a věku. V Česku myslivci uloví ročně mezi
150 tisíci až 180 tisíci divočáků. V loňském roce, kdy stát začal myslivce v
souvislosti s prasečím morem a jinými chorobami motivovat i finančními
odměnami, to bylo podle ČTK dokonce 217 tisíc kusů.
Někteří naši
chalupáři v Trávníku viděli divoká prasata (normálně noční tvory) i ve dne! Dokonce jeden z nás natočill kolem
poledne na video prchajicího malého divočáka. Někdo tuhle říkal, že bachyne
se o svá mláďata stará, dokud jim není rok, pak je ponechá, ať se starají o sebe sama.
Zdá se, že právě takoví ročci tu kolem nás řádí. Před
zimou mají divočáci snahu nabrat
potravou co nejvíce tuku. Kromě
rostlinné potravy nepohrdnou divočáci i potravou masitou (myši, koroptve ap.).
Zdá se, že se kolem nás právě připravují na zimu.
Jak jsem již mínil, majitelé zahrad, které do obvodu honitby
nespadají, se musejí starat sami. Spolehlivou zábranou je pevný plot bez
možnosti jej podlézt. Ono platí, že
veškerá divoká zvířata se snaží k dobývání potravy vynaložit vždy co nejmenší
úsilí. Můžeme si u nás připomenout
kamenný val na horním okraji Trávníka, který kdysi postavil místní starosta
Knespel. Byl to val, seskládaný z velkých kamenů (těch je tu dost), dlouhý
stovky metrů, který byl na okraji lesa a chránil tehdejší pole nad Trávníkem
(dnes už je to jen louka, sekaná jednou za rok kvůli dotacím). Jedinému průchodu do lesa, kde je
dřevěný kříž s plechovým obrazem Ježíše Krista, se dodnes říká Knespelova
brána.
Ale pozor, tam kde sice plot mají, je aktivní místní
jezevec, který se protáhne mezi plaňkami nebo pod brankou. Zajímavé, že ho
neodradí ani LED lampy kolem záhonků ani
reflektory, reagující na pohyb v jejich dosahu. Promenoval se ve světle dál a asi si
osvětlení liboval. Zaplašilo ho až zakřičení z okna nebo zatleskání.
Zachytila ho i fotopasť.
Prý jsou účinné také pachové ohradníky. Ovšem musí to být garantovaný výrobek, ne
opatření „jedna paní povídala“. Údajně osvědčeným je německý výrobek Wild-Schwein stopp od firmy Hagopur AG,
který dováží Interlov Praha. Produkt se
aplikuje na pachové ohradníky, což jsou proužky staniolu, pokryté plstí.
Zavěšují se volně ve výši pasu asi deset metrů od sebe na ploty, stromy či keře. Aplikaci látky je třeba opakovat nejlépe každé dva týdny. Půllitrovou láhev tohoto přípravku, která obsahuje asi sto padesát dávek, je možné koupit za 428 Kč v prodejně Myslivost, Jungmannova 25, 115 25 Praha 1.
Zavěšují se volně ve výši pasu asi deset metrů od sebe na ploty, stromy či keře. Aplikaci látky je třeba opakovat nejlépe každé dva týdny. Půllitrovou láhev tohoto přípravku, která obsahuje asi sto padesát dávek, je možné koupit za 428 Kč v prodejně Myslivost, Jungmannova 25, 115 25 Praha 1.
Na to, že se dočkáme likvidace přemnožených prasat od nájemců honitby, se moc spoléhat nemůžeme.
Stačí si připomenout asi 3 roky starou poslední leč, která měla skončit hody
ještě v tehdejším penzionu U Naděje. Úlovek byl tak chudý, že si museli na
ty hody nechat dovézt srnčí z jatek.
Tak asi musíme spoléhat, že se tu vyskytne nějaký
Bivoj.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]