25. října 2019
Spolkaři, přežijeme?
Máme Spolek Trávník – Naděje. Kdysi v šerém dávnověku (v devadesátých
letech minulého století) bylo tady podle
tehdy platných zákonů založeno Občanské sdružení stejného názvu.
Záměr v tehdejším období rozmachu demokracie byl hájit
a hlídat určitá specifika chalupářů vůči orgánům státní správy a přispívat ke
spolupráci chalupářů pro společný prospěch.
Na výroční schůze se dostavovali zástupci města Cvikova, městské i
státní policie a občas i zástupci místních honiteb. Pořádaly se společné akce jako byly dětské olympiády, opékání buřtů
nebo občasné vystoupení country kapely
Stará almara. Dobrým počinem bylo
využití fondu, vytvořeného ze členských příspěvků, na zakoupení některých věcí,
které pak byly gratis půjčovány členům (velký žebřík, lešení, drtič větví a pod.). Samozřejmě, že pro činnost sdružení
byla důležitá součinnost majitelů místního penzionu U Naděje, kde se některé
akce pořádaly.
V r. 2014 začal platit nový Občanský zákoník. Podle něj
už neexistovala Občanská sdružení, takže se naše sdružení poměrně administrativně náročně změnilo na Spolek Trávník Naděje. Dokud fungoval zmíněný penzion, zůstala činnost poměrně aktivní (i
když nikdy nedosáhla takového rozsahu, jakou má obdobný spolek
v Krompachu).
Na výroční schůze Spolku v posledních letech docházeli jen zástupci města
Cvikov a debaty se prakticky soustředily jen na problémy schůdnosti a
sjízdnosti místních cest. To bylo i důsledkem chalupářského pokroku. Motorizace chalupářů
se značně rozšířila, takže cesty, které byly ještě před 30 lety travnaté, měly vyjeté holé pásy od aut (v posledních letech se
část pražských chalupářů-důchodců na chalupy
přistěhovala natrvalo a tak
k jejich chalupám kromě jejich aut jezdí i pošta, odvoz odpadků nebo
dovoz stavebnin).
Ty vyjeté pásy pak vymlela voda při lijácích a cvikovské SMC je musely
opravovat (zasypáním a zaválcováním
asfaltové drti z oprav silnic). Na
rovině to pomohlo, ovšem na cestách s kopce se vymílala i ta drť. Jiné
problémy spolek příliš společnš neřeší
(třeba zpřísnění předpisů
pro kotle, nový vodní zákon a vyvážení žump a p.).
Po lesní kalamitě
v r. 2010 a vpádu kůrovce v současné době velmi utrpěla i silnička
mezi Trávníkem a Nadějí, po které jezdila
obrovská nákladní auta s návěsy, plnými vytěžených kmenů
stromů. Je zábavné (kdyby to nebylo
smutné), že na této silničce je dopravní
značka, omezující váhu vozidel na 24 tun, zatím co na dokonale vybudovaném silničním obchvatu
Nového Boru je omezení na 19 tun! Prostě úředníci od stolu povolili na méně dokonalém povrchu malé silničky větší
zatížení než na silnici s důkladným podkladem. Také je to na rozpraskání
povrchu té silničky do Naděje vidět.
Ale vraťme se k našemu Spolku. V současnosti má
necelých 50 členů. Pokud odhadneme, že
v Trávníku a V Naději je
obydlených skoro 100 chalup, znamená to, že členy Spolku je jen necelá polovina
zdejších obyvatel. V létě je zde i s
dětmi a vnoučaty kolem 300 – 400 osob.
Údajně je zde přihlášeno k trvalému pobytu asi 50 osob. Ty
zastupuje významnější orgán – Osadní výbor, který je něco jako komise při
Zastupitelstvu obce. Z hlediska
Spolku přistupuje ještě jeden problém –
věk členů spolku. Vesměs jsou členové
důchodci, jen asi pětina členů je mladších 50 let. Do řady chalup sice ta mladší
generace jezdí, ale už k chalupám
nepřilnuli tak, jako my pamětníci. Je
zde pevné jádro asi dvaceti rodin, kteří
se kamarádí 50 – 60 let a dodnes se scházejí v létě u ohňů a oslavují své
kulatiny nebo narozeniny vnoučat. Jak
jsem se již zmiňoval, toto tvrdé jádro pořádalo i společné pobyty v různých atraktivních místech Česka. Jen z některých rodin mezi nás pravidelně
docházejí ti mladí, čest jim!
No a když nyní přestal fungovat spojovací bod –
penzion U Naděje – komplikuje se i činnost Spolku. Akce jako
barvení velikonočních vajec, sportovní závody dětí nebo muziku u ohně není kde uspořádat. Spolek zestárl
a je otázkou, jak ještě dlouho bude spolek přestárlých kluků a holek existovat, pokud se naši mladí nevzchopí?
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]