18. listopadu 2019
Na pivním školení
Jeden
z našich chalupářů dostal k narozeninám poukaz na školení o točení
piva. Je to akce, která se pravidelně koná pro skupinu až osmi lidí v plzeňské
restauraci U bílé kuželky na Malé
Straně. Tak pozval několik našich chalupářek a chalupářů a konalo se.
Součástí poukazu bylo i vypití dvaceti plzeňských (něco k zakousnutí už se platí mimo poukaz). Během pití účastníci absolvovali prohlídku pivního sklepa (samozřejmě se tam čepuje tankové pivo). Účastníci si mohli čepování i vyzkoušet. Získané informace nám následně při obvyklém posezení ve spořilovské restauraci vylíčili.
Tak za prvé
tankové pivo je nejlepší, protože nepřichází do styku se vzduchem ani jiným
plynem a uchovává si tak tu nejvyšší kvalitu. Za druhé je nutno dbát na čistotu
a teplotu skleněných půllitrů. Ty musejí být vždy
vychlazené na teplotu piva, čisté a hlavně ještě mokré, takže před natočením
piva mají být uloženy v průtočné lázni se studenou vodou.
Jak se čepuje, o tom v dalším odstavci. Ale předem je
nutno říci, že pěna musí být vždy mokrá, hustá a krémová. Jen taková pěna totiž
působí jako ochrana piva před zvětráním a uchovává jeho správný říz. Na skle půllitru se na stěně půllitru nesmějí
usazovat žádné bublinky. To by bylo znamení toho, že není čistý. Dalším dokladem kvality piva je to, že na
sklenici se budou při pití tvořit pěnové kroužky. Podle nich se dá snadno
spočítat, na kolik doušků pivo vypijete. Když se netvoří, je pravděpodobné, že
obsluha myje půllitry v roztoku Jaru (no fůj). To všechno bylo součástí výkladu.
No a jak se pivo čepuje?
Nejobvyklejší je hladinka
– pivo s pěnou až po okraj sklenice, čepované na jeden zátah. Výsledkem je
pivo o perfektní teplotě, se správným poměrem piva a krémové pěny.
Šnyt
má silnou vrstvu pěny, která dodává pivu jemnější říz. Výčepní ho
používají po naražení nového sudu, aby si ověřili kvalitu piva. Šnyt se pije
pomaleji, protože dlouho se držící vrstva pěny uchovává pivo čerstvé.
Méně obvyklý způsob je mlíko.
Pivo na první pohled připomíná sklenici mléka, protože půllitr je plný krémové
až smetanové pivní pěny. To si prý objednává štamgast jako třetí nebo čtvrté
pivo a pije ho na ex místo vloženého frťánku.
Posledním
druhem je čochtan - pivo úplně bez pěny (což běžný konzument
považuje za pivo podřadné). Musí se pít rychle, protože nemá pěnu, která by ho
chránila před zvětráním, ale má hodně originálního kysličníku uhličitého a je
velmi osvěžující.
S výukou
čepování i s ochutnáváním plzeňského byli účastníci zájezdu do zmíněné
hospody velmi spokojení. Získané poznatky bude možno ověřovat v praxi
všude tam, kam na pivo chodíme.
A na závěr
jen zmínku z novin, že výzkumníci z oblasti pivovarství vyvinuli
přístrojek, který umožňuje konzumentovi změřit si kvalitu piva přímo
v hospodě. Přístrojek (který se vejde na dlaň) rozezná kvalitu piva a její
zhoršení skladováním od okamžiku expedice z pivovaru. Přístroj byl vyvinut
ve spolupráci s plzeňským Prazdrojem a je patentován.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]