a někteří
z nás pijí i víno (hlavně naše chalupářky). V listopadu se začalo prodávat
martinské víno. A na stůl se k tomu podávala svatomartinská husa. Ani já jsem nevěděl,
jakou to má spojitost. Podle pověsti kdysi kázal biskup Martin v kostele a
kázání mu rušilo kejhání hejna hus. Tak skončily na pekáči, aby pochopily, že
rušit kázání kejháním se nemá. Zvyk je to docela chutný!
No a
k tomu svatomartinskému vínu. Ve Francii se už dávno vždy v listopadu
začalo podávat mladé víno, druhu Beaujolais. Nouveau.
Kdosi, kdo se
v cizině s touto tradicí seznámil, se prý před lety domluvil s moravským vinařem Šťastným z
Mistřína a ten jako první zavedl produkci mladého vína Morava Nouveau. Značka
„svatomartinské“ byla registrována až v r. 1995, když se opakovaně začalo
prodávat právě na sv. Martina (11. listopadu, někde dokonce prodej začal
ten den v 11 hodin a 11 minut). Je to víno z hroznů odrůd Müller Thurgau (nejde
o název podle jmen dvou Němců, ale o pěstitele Müllera z oblasti Thur), Veltlínského
červeného raného, Muškátu moravského a jejich směsí. Je to podle odborníků víno
suché, svěží, aromatické, vonící po
ovoci. Červené svatomartinské se vyrábí z Modrého Portugalu, Svatovavřineckého a
Zweigeltrebe. Po sklizni hroznů se rychle lisují, takže barvivo ze slupek se
neuplatní a víno zůstává spíše růžové.
Tak ať si
můžeme příští rok přiťuknout svatomartinským na zdraví a na zmar covidu.
// vystavil prochpra @
08:50 
