18. května 2023

Střecha chrání

Nedávno jedna naše chalupářka dumala, jaké střešní krytiny jsou typické pro naše končiny. Pro nás, kteří jsme sem přišli v posledních 70 letech, by odpověď zněla -  hlavně z eternitových šablon. Ovšem ono si to zaslouží říci o tom něco navíc.

Naše ChKO Lužické hory má závazné podmínky pro zdejší výstavbu (podle Zák. 114/92 Sb., v ustanovení § 44) a v nich jsou i ustanovení, týkající se střešních krytin:

Ze střešních krytin jsou preferovány přírodní materiály – přírodní břidlice, štípaný dřevěný šindel. Přípustné jsou šablony 40x40 cm eternitového typu šedočerné barvy diagonálně kladené s olemováním okraje střech. Dále jsou přípustné betonové maloformátové tašky, preferována je šedočerná barva. Pravé pálené tašky a jejich betonové napodobeniny používat v závislosti na okolní střešní krajině a typu stavby. Přípustné je použití bitumenových / asfaltových/ krytin pásových i rastrovaných /tzv. asfaltový šindel/ šedočerné barvy. Použití plechových krytin na hlavní střechy je zakázáno.

Přípustné je použití falcované plechové krytiny opatřené krycím nátěrem na pultové střechy malého sklonu /především u přístaveb/. Prosvětlení půdních prostor řešit především okny ve štítech. Přípustné je použití vikýřových nástaveb se sedlovou /valbovou, polovalbovou, výjimečně pultovou/ stříškou, vždy krytou shodnou krytinou se střechou domu. V odůvodněných případech je přípustné použití pásových a segmentových vikýřů. Vikýřové nástavby musejí být vždy proporčně , tvarově a hmotově vyvážené s architekturou domu. V nepohledových stranách střech je přípustné použití maloformátových střešních oken . Nepřípustné je užití velkoformátových střešních oken a prosklení velkých částí střech /ateliérová okna/.

 Většina našich chalup tedy těmto podmínkám vyhovuje. Z historického hlediska jako nejstarší střešní krytiny v našich zemích byly používány střechy břidlicové, doškové a šindelové. Jedna z břidlicových krytin má původ na naší Moravě a nazývá se  Moravské krytí (od r. 1776).  Doškové střechy byly hlavní krytinou na venkově.  Šlo o více než metr dlouhé svázané snopky ze slámy nebo rákosí.  Jejich životnost byla krátká a hrozilo nebezpečí požáru.

V oblastech, kde byl dostatek dřeva z lesů, ale méně slámy z polí, si lidé pokrývali střechy malými prkénky - šindely, které také nebyly tak snadno zápalné. Šindele se zprvu vyráběly jen štípáním sekerou, pěkně po vlákně dřeva. Později se nahrubo naštípaly a pořízem upravily do žádaného profilu. Novější způsob řezání na pile a frézování žlábku není již tak kvalitní, neboť se tím naruší vlákno a buněčná stavba dřeva.

Pálené nebo betonové tašky ze začaly používat v 19. století, ale na vesnicích  se používaly jen na honosnější budovy.

Počátkem dvacátého století vytlačila břidlici obdobně kladená azbestocementová desková krytina, nazývaná eternit. Deskám se říkalo šablony a kladly se podobným postupem jako břidlicové desky. Tato krytina byla sice levná a lehká, avšak v posledních desetiletích po objevení nepříznivých zdravotních účinků azbestu bylo od jejího užívání upuštěno. Stále je jich ovšem kolem nás mnoho. Při jejich náhradě se dokonce sejmutý eternit musí odvážet na vyhrazené skládky.

Mezi další střešní krytiny patří zejména plech, který se sice používal již v době baroka, ale i tehdy byl drahý, zvláště, pokud byl měděný. No a dnes je to především použití tak zvaného kanadského šindele. Jde o asfaltové šablony se skelnou vložkou různých tvarů a barev. Pod něj se klade ještě pásová hydroizolace. Významná je životnost, která se udává kolem 50 let.

Můžeme tedy uzavřít, že střechy našich chalup jsou ještě v řadě případů eternitové, ale hodně je jich nových s krytinou z kanadských šindelů, plechu a několik i z vynikajícího, ale drahého dřevěného šindele.


// vystavil prochpra @ 12:44
Komentáře: Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]





<< Domovská stránka

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]