My, chalupáři, poměrně často vyjíždíme kousek od našich chalup přes hranice do Německa. Pravidelně jezdí do Žitavy naše chalupářky, kde  výhodně nakupují v hypermarketech Rewe, Lidl a Kaufland.  Jak nedávno s překvapením zjistil i náš ministerský předseda, dá se tam koupit Nutella i další potraviny buď cenově výhodně nebo v lepší kvalitě než u nás.

Ale dnes bych se chtěl zmínit spíše o turistických zajímavostech v té německé pohraniční oblasti. Je to oblast, kde po staletí žijí naši slovanští bratři – Lužičtí Srbové. Ona ta oblast – Horní Lužice – patřila kdysi k českému království a osídlil ji král Přemysl Otakar  v r.  1255. To je doloženo například v muzeu na zřícenině hradu Ojbína, kde jsme snad všichni už byli.

Většina městeček tam má dvojí jména – lužickosrbské a německé. Můžeme si jich několik připomenout. Žitava je německy Zittau, Budyšín – Bautzen nebo Ljubij – Löbau. Do Žitavy a Budyšína se kromě nákupů jezdilo i na vánoční trhy, které se tam konají na náměstích.

V létě je hlavní atrakcí koupání. V Olbersdorfu je velmi oblíbené koupaliště s kovovými bazény. Také se jezdí k Olbersdorfskému jezeru (mezi Olberdorfem a Žitavou), které vzniklo v r. 1999 zatopením vytěženého hnědouhelného dolu (jako u nás na Mostecku). Je zde písečná pláž, hotel, parkoviště, půjčovna lodiček, několik restaurací, cyklostezka a naučná stezka.

Pokud by někdo jel naším vlakem po trati z Liberce do Žitavy, tak před žitavským nádražím je velký hřbitov, kde je několik pamětních desek se jmény vojáků Wehrmachtu, padlých během druhé světové války v Rusku.

Na sever od Žitavy je městečko Herrenhut, které je pro nás zajímavé tím, že ho založili čeští emigranti z pohusitské Jednoty bratrské, kteří zde udržovali dlouhá léta svůj sbor a tiskárnu.

U městečka Löbau je Lubijská hora s kovovou vyhlídkovou věží a restaurací. Těsně vedle je Ovčí hora s mohutnou vysílací anténní věží.

// vystavil prochpra @ 08:49