9. února 2024

Kousek od nás se těžil uran

Uran je chemický prvek, tvrdý, stříbrně lesklý až šedý kov.  Uran obohacený svým  izotopem se používá k výrobě palivových článků do  atomových elektráren či bohužel k výrobě rozbušky k zážehu termonukleárních jaderných hlavic. Uran se získává z uranové rudy a zemská kůra jej obsahuje asi čtyřicetkrát více než např. stříbra. Nejznámější uranovou rudou je smolinec.

Po objevu radioaktivity (1896) následoval objev  manželů Curieových, kteří r. 1898 izolovali z jáchymovského smolince dva nové prvky – radium a polonium.  Objev vedl ke zjištění, že jádra radioaktivních prvků mohou být zdrojem energie.  Jako obvykle v lidské historii to nejdříve  vedlo ke zhotovení atomové bomby a teprve následně k vývoji atomových  elektráren.  Ale to není obsahem tohoto článku.

Prvním využívaným  ložiskem uranu se stal náš Jáchymov, hodnocený jako středně velké ložisko.  Studená válka v padesátých letech minulého století a potřeba uranu v SSSR vedla u nás ke zřízení dalších těžebních ložisek. A jedno takové, hodnocené jako velké, vzniklo v naší blízkosti u Hamru na Jezeře.

Běžně se ve světě používala těžba rudy, její mechanické rozdrcení a pak extrakce čistého uranu dost náročnou metodou - loužením. Roku 1967 byl v oblasti  pod Ralskem zahájen experiment hydrochemické těžby.Použilo se podzemní vylouhování, kdy  byly do težených vrstev  vtláčeny kyseliny a další chemikálie.  Experiment byl úspěšný, ovšem nikdo nezahrnul do úvah problém znečistění podzemních vod  a jak vůbec obnovit území po těžbě uranu. V r. 1985 se těžil uran již po celém světě na řadě míst a SSSR přestal mít zájem na jeho odběru od nás.

V oblasti Hamru na Jezeře bylo  nutno  odčerpat miliony m3 důlních vod po jejich využití. Velkokapacitní čistička kvůli čištění radioaktivních vod byla vybudována až v roce 1989, předtím dekontaminace důlních vod probíhala provizorním způsobem, díky kterému na to doplatila řeka Ploučnice, do které byla důlní voda odváděna. Těžbou uranových rud se v ČR zabývá státní podnik DIAMO. Další činností této organizace je sanační a likvidační činnost v oblasti ekologických zátěží po těžbě.

Vlivem průzkumů, těžby a úpravy uranových rud došlo v Ralské oblasti k poškození přes 200 přírodních lokalit tím, že se vybudovala důlní díla, odvaly, odkaliště, vylouhovací pole, dopravní trasy, areály závodů a provozů, vrty. Celková plocha poškozená uranovým průmyslem je přes 0,5 milionů ha. Jedním z vážných problémů je kontaminace pitných vod. 

Nejdříve dochází k čerpání zbytkových technologických roztoků z podzemí za pomoci sanačních čerpacích vrtů, následně v chemické stanici jsou z nich odstraněny sloučeniny uranu. Roztoky zbavené uranu jsou pak zbavovány kontaminantů a čerpají se do neutralizačně dekontaminačních stanic, kde probíhá proces neutralizace. Pak se provede proces tepelného zahušťování.  Vyčištěné zbytkové technologické roztoky, které splňují limity stanovené vodohospodářským orgánem, jsou vypouštěny do vodotečí nebo jsou využity během procesu sanace. Tato sanace bude probíhat až do r. 2040 a pak po dva roky proběhne rekultivace tohoto území. 

Tak to je ve stručnosti popis toho, co probíhá už desítky let nedaleko našich chalup.


Komentáře: Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]





<< Domovská stránka

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]