Trávník a věci okolo

 Nedávno jsme v partě vzpomínali, že v bývalé trávnické hospodě (dnes neexistující – vedle autobusové zastávky)  byly na zdi zarámované historické údaje o Trávníku a o zřícenině Milštejn., které někdy po roce 1945 sepsal místní učitel  Musil. Kdysi jsme s kolegou chalupářem Stanislavem navštívili okresní archiv v České Lípě, abychom uzjistili nějaké historické údaje o našem okolí. Něco jsme tam našli, ale taky zápis, že někdy po r. 1950 byly obecní archivy svezeny na okres, kde je nějaký „stranický expert“ vytřídil a pak nechal odvézt většinu do sběru papíru s vyhodnocením, že je to neužitečné!

Na tzv. Císařských otiscích (katastrální mapa, zpracovaná kolem r. 1840) je zakresleno několik trávnických domů (údajně nejstarší stavba je dřevěnice s čp. 4 u odbočující silničky do Naděje). V katastru jsou uvedeny data kolaudace trávnických chalup (mezi roky 1840  až 1890).

Pro zajímavost uvedu některé záznamy z období po odsunu původních německých obyvatel a postupného doosídlování.

V r. 1945 byl krátce používán název Sklenařice (německý název Glasert – Glas/sklo).  U definitivního názvu Trávník se vycházelo ze středověkého zápisu jména obce Grashart (das Gras – tráva).

V r. 1945 byla po osvobození zřízena místní správní komise . V červnu 1945 se uvádí předseda Němec Sampel a Čech Marušák.   Následující komise je v srpnu uváděna jako předseda Němec Vogel, Marušák, Šmíd.  Uvádí se čtyři  české rodiny  -   Marušák, Zeman, Prokner a Šmíd, které zde prožily okupaci. Mezi původním německým obyvatelstvem byla údajně silná mlčenlivá pozice původní sociální demokracie, která umožnila za války tolerovat české usedlíky. To potvrzuje i údaj o tom, že zde za okupace působila německá odbojová skupina pod názvem WALTRO (která se scházela v jeskyni na Zeleném vrchu).. 

V r. 1946 přišli první pražští rekreanti.Přestože pomáhali místním (žně, lékařská pomoc při onemocnění, odvozy do nemocnice), zachovala se proti nim zášť – „mají dovolenou, když je na venkově nejvíc práce, …“). Dnes už je všechno jinak – z 90% jsou chalupáři z Prahy a dokonce  ti trvale bydlící místní jsou vlastně důchodci z Prahy.

V r. 1945 byli úplně první přistěhovalci Papouškovi, Fr. Pokorný, Jan Pokorný,  Ant. Karas, Jan Čápak, Jan Bárta, Josef Bárta, Kocourek, Kratochvíl. Na podzim 1945 se přistěhovaly další rodiny: Smetanovi , Hrabíkovi , Libichovi, Radovi ( Stanislav -hospoda a řeznictví Trávník), druzí Radovi (František - hospoda Naděje), Jelínkovi, Rambouskovi, Tišlarovi, Musilovi, Kolbabovi, Mládkovi, Vrabcovi a Pohůnkovi.

 V lednu 1946 byl  založen dobrovolný hasičský sbor (velitel Čáp).

V r. 1949 byl odvolán starosta Kratochvíl pro zpronevěru 70 tisíc Kč (to byly tehdy veliké peníze).

V r. 1950 došlo ke spojení Trávníka a Naděje do společného MNV ve složení předsedKyně  Musilová, členové Mládek, Smetana, Papoušek, Tymyk.

V padesátých letech existovalo i JZD Trávník. Družstvo mělo kravín, prasečinec i slepičárnu (na svahu vedle horního Trávníka, kterému dodnes místní říkají Slepičárna).  Po r. 1960 se družstvo rozpadlo a pozemky převzal Státní statek Cvikov. 

// vystavil prochpra @ 09:15