15. dubna 2024
Křišťálový chrám
Už je to nějaký pátek, co jsem tu psal o návštěvě Pačínkovy sklárny v Kunraticích u Cvikova. Minulý týden prošly Kunratice naší televizi i denním tiskem. V tamním kostele, kterému se nní říká Křišťálovy chrám (protože je vyzdoben řadou skleněných děl ze zmíněné sklárny), byla totiž instalována zajímavá barevná skleněná vitráž.
Nad oltářem bylo viditelné zřejmě zasklené okno. Aby se slunečním svitem nasvítily skleněné objekty v kostele, bylo vloni dohodnuto, že se okno opětně probourá a zasklí. Při vybourávání ovšem byla ve zdi objevena z obou stran zazděná stařičká vitráž, znázorňující boží oko v trojúhelníku. Nikdo si nepamatoval, že tam taková vitráž byla (dodatečně bylo zjištěno, že ještě v r. 1967 nebyla zazděná). Její stav bylo všem špatný a tak se skláři dohodli, že ji zhotoví znovu.
A to se právě tento týden stalo a nová vitráž byla do průzoru nad oltář umístěna. Dokonce byla následující neděli vysvěcena litoměřickým biskupem. Místní říkají, že její objevení byl takový místní zázrak. Ovšem byl to dokonce už druhý. Před několika lety se totiž skupina německých turistů v kostele poptávala po mozaice Božího hrobu. Následně se začalo v kostele pátrat a mozaika nakonec byla objevena skrytá pod podlahou, tuším že schodů na kůr, kde byla zřejmě ukryta koncem války. Dnes je vystavená prosvícená ve výklenku na levé straně kostela.
Prohlídka kostela je možná pro návštěvníky Pačínkovy sklárny ve společné skupině s průvodcem za dobrovolné vstupné.
Počasí v našich končinách příliš globálnímu oteplování´moc neodpovídá. Velikonoce celkem šly, ale potom slibovali meteorologové teploty až ke 30 stupňům, což se u nás nedostavilo. Slunce bylo celé dni za oparovým závojem a za prašnou clonou, kterou nám vítr přivál ze Sahary. Bylo to dobře vidět při východu a západu slunce jako slabé oranžové zabarvení oblohy. Teď se dokonce očekává spíše březnové počasí. Je to poznat i na přítomnosti chalupářů. Většina jich přijede jen na víkend a mnozí tu od velikonoc nebyli.
Co se týče velkokácení je stav nezměněný. Kácet se
přestalo, klády leží v hromadách u cesty a ořez větví leží tam, kam
napadal při kácení. Místní dokonce zjišťují, že vykácením vznikla lesní mezera
a tou docela od Cvikova víc fouká (dříve
to les zadržel). Někteří místní dokonce s nostalgií vzpomínají, že
v sedmdesátých letech za socíku byla cesta od tehdejší prodejny Jednoty do
horní částí Trávníku vyasfaltovaná (jeden místní byl tehdy profišoférem a
s šestsettrojkou tu cestu projel do kopce šedesátkou!). Dnes jsou místní
části naší vesničky střediskové jen chudí příbuzní. Škoda, že ta nedávno
zmiňovaná nadějská velkostavba není poblíž te kácecí kalamity. To by jistě došlo
i na opravu cesty, aby si majitelé při jízdě na svou velkochalupu nepřekousli jazyk, ale asi dojde
alespoň na opravvu silničky z Trávníka přes Naději do Hamru.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]