31. května 2024

Chalupáři nejsou peciválové

Pokud si zavzpomínáme na léta  stará i novější, zjistíme, že naši trávnicko-nadějští chalupáři jsou docela zcestovalí.

Společné pobyty na plážích v bývalé NDR (o kempu Koserow jsem tu již psal) a po revoluci to byly pobyty ve Španělsku, Švýcarsku, Itálii nebo Egyptě s cestovními agenturami. Stejně tak společně mezi roky 2000 a  2010  proběhla řada pobytů v maďarských termálních lázních Sarvár.

Dvě rodiny našich chalupárů zase společně absolvovaly nekolikadenní zájezdy autobusem po Itálii a do Paříže.

Po zemích českých a slovenských se také cestovalo hojně. Byly to zase společné několikadenní pobyty, které většinou organizoval náš televizní chalupář Saša. Jen tak, co si vzpomenu, tak to byly pobyty na Lipnu, v Krkonoších, ve Františkových Lázních, v kraji olomouckých tvarůžků, v Jiráskově kraji kolem Náchoda, na jihomoravských vinicích nebo v Harrachově s odskokem do Polska. A taky to byl jeden  „zdravotní“ společný pobyt v třeboňských lázních. Tehdy se plánovaly i společné výjezdy na jihočeské památky, ale bylo takové vedlo, že se pobyt omezil na opalování u lázeňského bazénu.

Po roce 2010 to byly výlety obvykle dvou nebo tří  chalupářských rodin – připomenu zase pobyty v Tatrách, na Šumavě ve Kvildě, další rok v Železné Rudě a zase za rok v Českém Krumlově. Jiné roky to bylo v Beskydech, v Jesenkách, v okolí  hradu Kašperk nebo na jihu v Novohradských horách.


Psal jsem zde i o několika výletech do Kanady k našim kamarádům, co tam po roce 1968 emigrovali,  se kterými jsme se setkali jak tam tak i při jejich návštěvách staré vlasti. Před řadou let zase tři naši chalupáři navštívili český trampský potlach v Kanadě (i o tom jsem zde kdysi psal).

Byly tady ovšem i dálkové výlety jako tří rodin auty na Kavkaz a zpátky,  jeden chalupář se synem byl deset dnů v Japonsku a jiní zase několik týdnů v Austrálii nebo v USA.

I Sibiř shlédl další náš chalupář, který se se zájezdem dostal až na Dálný Východ do Chabarovska. Jedna rodina absolvovala výlet lodí po jihovýchodní Asii, jiná rodina zase (díky zaměstnání na letišti) zvládla několik „záletů“ po celém světě (namátkou připomenu Havaj) včetně návštěvy u kamarádů emigrantů.

O pobytech některých našich chalupářů  v rámci zahraničních služebních cest se snad ani není nutno s zmiňovat, ti projeli či prolétali celou Evropu a dva dokonce byli déle pracovně v Iráku a Indii.

No a že jsme zvládli i řadu pěších výletů po našem pohraničí i  za hranicemi do Německa, to je snad samozřejmé. Opakovaně jsme byli na vyhlídkových bodech na Luži i na Hvozdu, prohlédli si Žitavu nebo Oybin. Dnes se tím směrem spíše vydávají naše drahé polovice při společných nákupech levnějších a kvalitnějších potravin do  Německa nebo na jaře pro  zahradní květenu do blízkého Polska.

Všechna čest i našemu potomstvu. Zrovna nedávno jsem s vnukem konzultoval jeho plánovaný letní pěší pochod s partou kamarádů přes hranice s návštěvou zříceniny Oybin, skalního města a Jeptiščích skal u Jonsdorfu a s bivakováním v přírodě.


Komentáře: Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]





<< Domovská stránka

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]