Když tak chodíme po naší vesnici, vidíme většinou hezky upravené okolí chalup. Někde je posekáno
jako na golfišti, na oknech truhlíky s kytkami, záhonky (někde kvetou
květiny, jinde je mrkev nebo rajčátka). Někde nají fóliovníky, jinde zase pěstují zeleninu či ředkvičky ve
vyřazených vanách. Ale jsou i horší
pozemky. Bohužel jsou tu i chalupy,
kde se na zahradě válí polena dřeva, která zarůstají kopřivami, plot je
polámaný a trávě se o sekání jen zdá.
Před pár lety se o životní prostředí starali i na městském
úřadě. Hlavně šlo zanedbané louky. Z té doby má jeden majitel pozemku (kde
chtěl stavět, ale nikdy k tomu nedošlo) dohodu a za pravidelnou úhradu mu
tu louku jednou za rok posekají. Jiní mají smlouvu, že si ten pozemek sekají
místní dobytkáři. Ovšem ti asi mají sena dost, protože po levé straně silnice od
Cvikova před Trávníkem, jsou už dva roky
veliké hnijící hromady balíků sena. Tam by měl městský úřad zakročit.
Prvním krokem k vyřešení takových situací by měl být
pokus se s vlastníkem pozemku dohodnout, upozornit jej na jeho zákonné
povinnosti a požádat jej o nápravu. To by mohla být i akce našeho Spolku.
Ono je to s péčí o travnaté pozemky dokonce ošetřené
zákonem. Proti rušivým vlivům ze sousedního pozemku se lze bránit i prostředky
k ochraně sousedských práv. Cílem úpravy sousedských práv je pokojné a
nerušené obvyklé užívání pozemku, aniž by do něj bylo neoprávněně zasahováno,
např. hlukem, prachem, nebo ve zmíněném
případě i šířením plevele. V případě, že pozemek je značně zanedbaný, je možné
se proti tomuto stavu bránit na základě § 58 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, je možné udělit pokutu z důvodu, že dochází k
narušení vzhledu obce. Výsledkem
také může být podnět obci, aby konala v
souladu s dalším zákonem o
rostlinolékařské péči (zákon č. 326/2004 Sb.).
Pokud by se totiž dlouhodobě taková
zanedbaná louka nesekala, tak budou na pozemku
převládat jen některé traviny a
suchou trávou se bude prodírat nová, zelená tráva. Na takovém pozemku se
zvyšuje výskyt hlodavců a většinou i parazitů. Navíc neošetřovaný pozemek je schopen při deštích vsáknout jen velmi
málo srážek. Proto se proti stavu, kdy je nějaký pozemek dlouhodobě
neudržovaný a zanedbaný, je možno bránit.
Pokud o
zaplevelenou trávu nikdo nepečuje, dojde náletem k uchytávání různých plevelů
(bodláky, křoví, atd.), které se samozřejmě šíří i na sousední pozemky.
Ovšem sekat trávu na velmi krátko je také nevhodné. Vice se o tom dozvíte na web stránce
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/anglicky-travnik-je-pro-krajinu-smrtici-varuje-ekolog/r~419c8e5cffe411ec8b4e0cc47ab5f122/
Také se
stává, že při některých pracích (např. výměna vodovodního potrubí) firma
využije soukromý pozemek (obvykle neoplocený a nevyznačený) jako skládku či parkoviště.
Po dokončení prací (když majitel pozemku - chalupář zrovna na chalupě nebyl) je
poničení pozemku zřejmé (udusaná půda, zbytky zásypu výkopu) . S tím
souvisí i následující - v současnosti velmi reálná - otázka. Potrubí bylo
vyměněno, voda teče a výkop byl zasypán hlínou a kamenivem. K původnímu
vzhledu obecní cesty (p. č. 1075) má ovšem výsledek daleko. A na to navazuje
úsek té cesty lesem, poničený při kácení buků. Komu přísluší finální úprava
cesty do původního použitelného stavu? Prý se o to obec postará, ovšem až poté, co se
vykácené dřevo, uložené podle cesty, odveze k dalšímu upracování. Takže,
milí chalupáři, trpělivost, třeba si tam zatím pneumatiku neprorazíte.
// vystavil prochpra @
08:35 
