19. října 2024
POzemky, vytyčení a katastr
Tak po delší době jedna rekapitulace. Už zde byl článek o vytýčování pozemků. Použiji ho a místy doplním.
Nejdříve několik definic. Katastrem se rozumí soubor údajů o nemovitostech v České republice, zahrnující jejich popis a jejich geometrické a polohové určení. Katastr nemovitostí byl zřízen zákonem č. 344/1992 Sb.
Správu katastrů vykonává katastrální úřad. Jeho působnost vykonávají územní katastrální pracoviště, k našemu území patří pracoviště v České Lípě.
Katastrální mapa znázorňuje katastrální území, pozemky a stavby, které jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí. Pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic, označují se parcelními čísly a značkami druhů pozemků; stavby se zobrazují průmětem svého vnějšího obvodu.
Katastrální území je technická jednotka. Představuje ji místopisně uzavřený soubor nemovitostí z katastru nemovitostí.
Parcelou je nazýván takový pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem. Jedná se o obraz pozemku v zobrazovací rovině.
V katastru nemovitostí nejsou evidovány drobné stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní.
Vlivem nejednotného původu katastrálních map na
našem území a různé přesnosti zaměřování změn v minulosti obsahuje katastr
nemovitostí údaje s výrazně různou polohovou přesností. Na té závisí i míra
spolehlivosti výsledku případného vytyčení hranice podle údajů katastru a
přesnost evidované výměry.
Dokud
sousedé užívají pozemky ve vzájemné shodě, případná nižší přesnost údajů
katastru nemovitostí o společné hranici jim nečiní praktické komplikace.
Poslední ucelené mapování celého území bylo dokončeno okolo poloviny 19. století. Od té doby bylo zahájeno množství projektů mapování našeho území, avšak vlivem neustálých politických a společenských změn již nebyl žádný dokončen, mapování se omezilo zejména na větší města a obce. Důsledkem toho je rozdílná kvalita mapového díla v různých částech Česka a tím i různá spolehlivost údajů katastru nemovitostí o poloze lomových bodů hranic pozemků. Kvalita digitálních údajů je tedy zatížena nepřesnostmi při jejich původním sběru v terénu v průběhu minulých století a tyto původní nepřesnosti již nelze dodatečně kancelářským zpracováním odstranit.
Při prvním mapování byly zaměřeny (geometricky a polohově určeny) hranice všech tehdejších pozemků, a to s přesností danou převažujícím měřítkem výsledných map 1:2880. V důsledku toho, že nebyla zajištěna nepřetržitá aktualizace takto pořízených katastrálních map, začal jejich obsah brzy zastarávat.
Geometrické určení je podkladem pro výpočet výměry parcely. Přesnost geometrického a polohového určení se může s ohledem na dobu jeho pořízení pohybovat i v řádu metrů. Nutnou podmínkou pro zpřesnění evidované výměry nějaké parcely, je proto i předcházející zpřesnění jejího geometrického a polohového určení, to se obvykle dělá při prodejích nemovitostí.
Výsledek každého vytyčení je tedy vždy zatížen chybou plynoucí z nepřesnosti evidovaného geometrického a polohového určení a poloha vytyčeného hraničního znaku v terénu tak odpovídá průběhu hranice pozemku vždy jen s tomu odpovídající nejistotou. Dokud sousedé užívají pozemky ve vzájemné shodě, případná nižší přesnost údajů katastru nemovitostí o společné hranici jim nečiní praktické komplikace. Pokud se ovšem sami dnešní vlastníci dotčených pozemků na průběhu hranice v terénu neshodnou, nelze řešit spory o průběh hranice pozemku.
Při nedávné digitalizaci katastrálních map se v počítači odečetly souřadnice rohových bodů hranic parcel z původní katastrální mapy, proto se přesnost údajů o poloze lomových bodů nezvýšila..
Údaje o hranicích pozemků je možné zpřesnit dvěma způsoby.
Pokud vlastníci mají označeny nesporné hranice pozemků v terénu (zdmi, ploty, hraničními znaky v lomových bodech), zeměměřič tyto hranice zaměří, a po porovnání s dosavadními méně přesnými údaji vyhotoví platný geometrický plán.
Pokud vlastníci polohu hranic neznají, je nutné nejprve provést vytyčení, na jehož podkladě teprve může být vyhotoven geometrický plán a sepsáno souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků. Je-li zpřesňován bod, který leží na styku hranic více pozemků, souhlasné prohlášení musí učinit všichni vlastníci pozemků, kterým je tento bod společný.
Je tedy zřejmé, že pokud někdo koupí pozemek a nechá si bez přítomnosti majitelů sousedních parcel vytýčit hranice své parcely, nemá to podle výkladu Zákona žádnou platnost a vede to pouze k soudním sporům. Navíc existuje podle Občanského zákoníku tak zvané vydržení. Vydržením se rozumí nabytí vlastnického práva k věci držbou, která trvá po určitou zákonem stanovenou dobu a naplňuje určité zákonem stanovené podmínky,takže dochází ke sjednocení právního a faktického stavu držby a vlastnictví.
A právě zmíněné skutečnosti se v našem okolí vyskytují. Pokud si někdo necha vytýčit pozemek aniž o tom jedná se sousedy a ty hranice nejsou jednoznačně dány plotem, zdí, cestou a podbně, znamená to, že nové vytýčení je sporné a pokud se následně dostane do oficiálního katastru, je možné ho soudně napadnout.
Podrobný popis, jak postupovat naleznete na internetu třeba na
https://www.geodetickeprace.com/657/vytyceni-hranice-pozemku/
https://cuzk.gov.cz/zpresneni
https://cuzk.gov.cz/Katastr-nemovitosti/Digitalizace-a-vedeni-katastralnich-map/Zpresneni-geometrickeho-a-polohoveho-urceni-pozemk/letak_zpresneni_geometrickeho_a_polohoveho_urceni1.aspx
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]