Trávník a věci okolo

 Inflace je jev, kdy dochází k nárůstu všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice. Za stejnou sumu peněz si tak koupíte méně zboží.  Při inflaci často hovoříme o tzv. cenové hladině. To je vztah mezi množstvím peněz a celkovým množstvím výrobků a služeb dané ekonomiky, které jsou vzájemně směňovány, jsou tedy v poměru. Při inflaci dochází k nárůstu cenové hladiny, a to se může dít jen změnou na straně zboží a služeb (strana nabídky) nebo na straně množství peněz (poptávky).

Používá se pojem tržní koš výrobků a služeb. V ČR tento koš vyhodnocují statistici  a tvoří jej asi 700 statků, reprezentující nákupy průměrné domácnosti . Statky mají v tomto koši přiřazenou váhu dle důležitosti. Každý měsíc nebo rok se zjišťuje tržní cena daného koše a porovnává se s minulými hodnotami. Tím zjistíme, jak se pohybuje cena daného koše a jak se mění (ovšem krátkodobě)  inflace.

Před několika málo lety u nás inflace skokově vzrostla. Podle vládních ekonomů  to zavinila Babišova vláda při covidové epidemii (tehdy byl zákaz shromažďování a hodně podniků zavřelo a nevyrábělo). Tak jim vláda poslala peníze, aby při zastavení výroby nezkrachovaly. Následně  začala pomoc Ukrajině a energetická krize, takže inflace pokračovala a její výše rostla.

V našem tisku se běžně uvádí roční inflace. Ovšem pokud je současná  roční inflace ve výši kolem 2% vychvalována vládními ekonomy a novináři, pohled spotřebitele může být jiný. Spotřebitel hodnotí poměr svých příjmů s cenovou hladinou. Je samozřejmé, že porovnávání v delším intervalu nemá smysl, protože se mění výše příjmů (stačí si připomenout výši příjmů v období socialismu a tehdejších cen s dnešní úrovní příjmů a cen). Je to neporovnatelné a vedlo by to k nesmyslným závěrům.

Ovšem pokud si spotřebitel porovná inflaci (cenovou hladinu) za poslední 3 -  4 roky se současností, je to přijatelné porovnávání, protože příjmy sice číselně poněkud stouply, ovšem pokud jsme nedávno měli roční inflaci až 18%, je jasné, že spotřebitel cítí, že jeho reálný příjem velmi poklesl.  Poctiví ekonomové ovšem upozorňují, že stále jsou české reálné mzdy pod úrovní roku 2019. Takže pokud si spotřebitel připomene ceny z té doby  a porovná je s dnešními, nemůže brát vážně  radostné provolávání, že máme inflaci jen kolem 2%, ale bude smutně konstatovat, že vysoká cenová hladina z doby vysoké inflace tedy v současnosti  jen dále stoupla o roční  inflační 2% (je to sice málo, ale není to pokles!).  Třeba cena másla v současnosti je podle obchodních řetězců mezi 50 a 65 korunami a tak můžeme připomenout, že před 5 lety byla pod třicet korun. Novináři neupozorňují své čtenáře, že píší o roční změně inflace a pokud je sice malá, ale kladná, znamená to, že je jen malý přírůstek  cen proti předchozím vysokým cenám, ale není to pokles !

A to ještě si musíme připomenout, že se v tom cenovém koši různě projeví třeba pokles ceny automobilu o tísíce a nárůst ceny některé potraviny o pár korunek.

// vystavil prochpra @ 09:36