Pobýváme nejen na chalupách

 Někteří pražští důchodci jsou na svých chalupách už na stálo, ti mladší a více zaneprázdnění jezdí na letní víkendy. Ale nebylo tomu vždycky. Podnikaly se spanilé jízdy a dovolené na mnoha místech světa.

Samozřejmě za socíku to bylo omezenější. Celá chalupářská parta proto byla společně několikrát u moře Baltského v tehdejším NDR, protože tam jsme mohli volně jen na výjezdní doložku. Někdo měl štěstí a jeho firma pořádala pro své zaměstnance pravidelné pobyty v kempu v tehdejší Jugoslávii u Jaderského moře. A pár klikařů bylo i v kapitalistické cizině na pozvání od příbuzných. Zmínku si zaslouží i čtyřtýdenní cesta třech našich chalupářských rodin (i dětmi) v r. 1975 auty přes Ukrajinu a Rusko do Gruzie na Kavkaz a zpátky. 

Po roce 1990 se ovšem cestování uvolnilo a následovaly jízdy autem (s kanistry našeho levného benzinu) po Evropě, často včetně návštěvy našich bývalých sousedů chalupářů, kteří tam emigrovali. V rámci uvolnění několik z nás dokonce navštívilo emigrovavší kamarády v Kanadě. 

V těch devadesátých letech se uskutečnila i řada společných 4 – 5 denních zájezdů celé party po Česku (Lipno, Haná, Krkonoše i jinde). Poslední tyto společné akce proběhly ještě po roce 2000, například pobytem v lázních Aurora v Třeboni.

V dalších deseti letech si dvě, tři chalupářské rodiny několikrát zajistily společné čtyřdenní pobyty, hlavně na Šumavě (po stopách seriálu Policie Modrava), Beskydech nebo Jeseníkách. Větší akcí byl v r. 2002 pobyt asi 4 rodin (z toho jedné dánské) ve Vysokých Tatrách. 

Některé chalupářské rodiny po roce 2000 podnikly i dálkové cesty (Kanada, USA, Austrálie, Nový Zéland). Za zvláštní zmínku patří účast třech našich chalupářů, bývalých trempů, na světovém srazu českých trempů ve Skalnatých horách v Kanadě. Ti svou cestu za pár let zopakovali i do USA. 

 

Nelze také opomenout naše 3 cyklisty, kteří se na kolech s doprovodným vozidlem (řízeným manželkou jednoho z nich) projeli z Trávníka až k Baltu u Štětína. 

 

Zmínit mohu i koupací pobyty několika rodin na Kapverdských a Kanárských ostrovech, nebo vyjížďku lodí po státech jižní Asie (Laos, Thajsko). Jeden chalupář si nadělil ke svým sedmdesátinám i desetidenní cestu do Japonska.

Někteří z nás se díky svému zaměstnání a zahraničnímu obchodování dostali i do většiny evropských zemí a občas i dál (Turecko, Jordánsko, Indie).

V poslední době cestuje hlavně naše chalupářská mládež. Někteří byli i v Jižní Americe, v Africe (Egypt, Maroko) a na okrajích Evropy (Irsko, Portugalsko, Norsko). 

Je tedy zřejmé, že nejen prací na zahradě  živ jest člověk chalupářský.