30. září 2025

Vzpomínka na hraničáře

 Už řadu let se k výročí Mnichovského diktátu koná na našich hranicích vzpomínkové setkání, které organizuje Legionářská obec. Letos se konala vzpomínka ve dvou částech – v pátek byla v Krompachu přednáška a v sobotu se konalo setkání na hranici u pomníčku na paměť obránců hranic. \nedávno jsem tady uveřejnil pozvánku na letošní akci.

Na velice zajímavé přednášce (včetně promítání dokumentů a fotografií) jsme se dozvěděli, že po vzniku naší republiky v r. 1918 přešla právě řada vracejících se legionářů do finanční stráže našich hranic. Prvním jejich úkolem bylo zabránit pašování. Po nástupu Hitlera k moci se aktivizovali jeho stoupenci v Sudetech, zvláště pak v roce 1938, kdy někteří Němci v našem pohraničí - tajně v Německu vyzbrojení tak zvaní ordneři - začali útočit na české obyvatele a úřady. Tehdy byly jednotky naší armády, policie a finanční stráže (celníků) spojeny do tzv. Stráže obrany státu (SOS). 

A právě ve dnech ještě před odstoupením našeho pohraničí Německu (nařízeného nám Mnichovskou smlouvou) byla ve srážkách s těmito ordnery zabita řada našich hraničářů. V našem kraji to připomíná pomníček nad Dolní Světlou u bývalé celnice v místě, nazývaném Wache. Zde nejprve vyzbrojení ordneři obsadili naši celnici. Vytlačeni za hranice byli až v noci po příchodu jednotky SOS z Mařenic. 

Slyšeli jsme tedy celou historii ochrany našich hranic od zániku Rakouska-Uherska a vzniku ČSR až po poválečné vytvoření Sboru národní bezpečnost

a Pohraničního vojska. Zajímavostí byla i informace o osudu pomníku TGM na náměstíčku v Krompachu, který byl dvakrát obnoven - po německé okupaci a po pádu komunistů. 

Připojím sem ještě i informaci, kterou jsem se kdysi dozvěděl od svého otce. Ten byl v r. 1919 členem komise našeho Ministerstva zahraničí, která ve Vídni přebírala archivní dokumenty z historie českého státu. Otec mi vyprávěl, že v jednom dokumentu z císařského archivu našli zmínku, že Karlu Havlíčkovi Borovskému byl při jeho vypovězení do Brixenu (nyní italské Bressanone) podstrkován jed. Je skutečností, že Borovský brzy po svém návratu z Brixenu zemřel. Na doložení této informace mi tehdy ukázal lístek, napsaný vedoucím zmíněné komise archivářem Dr. Malotou, kde mému otci napsal, že dostal pokyn, aby se o tomto dokumentu důsledně mlčelo (snad aby se nezkomplikovaly počínající vztahy s tehdy novou Rakouskou republikou). Bohužel v pozůstalosti po mém otci jsem zmíněný lístek už nenašel (matka písemnosti s výjimkou fotografií vyhodila), takže se ta věc už asi nedá dokázat. Ale jako o bohužel už nedoložené zajímavosti se o tom zmiňuji tady...

O tom přebírání archivů se více můžete dozvědět na

https://www.nacr.cz/wp-content/uploads/2024/06/PH_16_2008_Spiritova.pdf

 

Jinak se nám chalupářům už projevuje podzim, ochladilo se, topí se a někteří už ani na víkend na svou chalupu nedorazí.



Komentáře:

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]





<< Domovská stránka

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Komentáře [Atom]