Trávník a věci okolo

 Ti starší z nás si budou ze školy pamatovat, že Karel Čapek napsal knihu Hovory s TGM, ovšem já se chci dnes zmínit o tom, jak slyšíme rozhovory našich novinářů a státníku v televizi či rozhlase.

A zase tak veselé čtení to není! Dost obvyklé je zamečení během řeči. Třeba při rozhovoru s moderátorkou rozhlasu od politika slyšíme: „Já jsem ééé přesvědčený antikomunista. Na druhou stranu ééé umím pochopit ééé lidi, kteří ééé z nějakého důvodu podlehli ééé tlakům, které tu ééé tehdy byly.“ Je to tak podmanivé, že i moderátorka do další otázky alespoň dvě ééé vloží. Nevím, ale v naší hospodě si povídáme bez mečení.

Náročnější je používání spisovné češtiny. Zcela běžně slyšíme „bysme“ místo spisovného bychom. Vzpomínám si, že asi v šesté třídě obecné školy naše učitelka matematiky říkala „bychme“. Když jsme na to upozornili naši češtinářku, tak říkala - no víte, paní učitelce je skoro šedesát a ona by to ode mne pětadvacetilé asi vzala dost nedůtklivě. Takže naši novináři a politici jsou určitě také nedůtkliví a vůbec nemají rádi kritiku.

Podobně také často slyšíme „můžu“. Spisovný je tvar "mohu" a to "můžu" je hovorový ekvivalent. Oba jsou přípustné, ale …. v oficiálních a psaných textech je lepší používat "mohu", zatímco v běžné řeči s přáteli je naprosto v pořádku "můžu". Takže bychom hovor k posluchačům televize či rozhlasu měli cítit jako něco lepšího než pindání u piva a hovořit podle toho.

Běžné také slyšíme „budeme vidět“, ale také se dá použít uvidíme. Tam to tak netahá za uši, ale když někdo řekne „můj úřad se bude soustředit“ tak je zřejmé, že lépe se vyslechne „můj úřad se soustředí“

Naprosto obvyklé je slyšet ode všech politiků i novinářů, že „jsme se bavili o problému“. Představují si tu zábavnou debatu, kdy se všichni prohýbali smíchy, místo aby seriózně o věci JEDNALI.

Také se chybuje, když se hovoří o službách, které jsou poskytovány nadstandartně. Standarta je jakýsi prapor, ale v tomto případě jsou to služby nadstandardní (standard je to, co je obvyklé).

Politikem se člověk nestává školou, tak by se jim takové nedobré výrazy daly prominout, ale novinařina se na školách učí, tak alespoň novináři by se měli vyjadřovat spisovně.

Na upozornění čtenáře oprava textu, omlouvám se. 

// vystavil prochpra @ 09:13