13. ledna 2026

Přijde jaro, přijde

 Ovšem zrovna dnes to zní krapet slibotechnicky. Ze Šumavy nám hlásí až třicetistupňové mrazy, v Praze nás varují, abychom my starší ani nevycházeli neb to klouže. Prostě to globální oteplování má asi dovolenou ….

S tím komentováním klimatu je to jako s politikou. Kdo je zrovna u moci, hlásá svou pravdu a oponenty zašlapává. Podíváme-li se do historie, zjistíme, že tomu tak bylo odedávna. Slunce se točilo kolem Země, Pánbůh stvořil vesmír za 6 dní a sedmý den odpočíval. A trvalo to tisíce let než bylo možno napsat, že to možná bylo jinak aniž by pisatel riskoval upečení na hranici, kam babičky přinesly otýpku suchých větviček, aby ten buřič shořel rychleji. Dnes bychom takovou babičku bez váhání vyhodnotili jako čtenářku provládního tisku, tehdy jenom poslouchala kázáníčko kázání pana faráře.

Pokrok tu máme. Do televizních debat si novináři zvou zástupce vládní pozice i opozice, ti si skáčí do řeči za opatrného napomínání moderátorů. Do některých pořadů si po takové uštěkané „debatě“ moderátor pozve dva novináře, komentátory, kteří pohovoří s opatrnou kritikou vlády (aby si zajistili další pozvání).

Nápadné je i to, jak se aplikuje starořímské „co je dovoleno Bohovi, není dovoleno volovi“. Když vtrhne Putin na Ukrajinu je to e e, ale když by Donald vtrhl do Grónska, je to promyšlené, protože jinak by tam vtrhl Putin i se Sitting Pingem.

Ti starší z nás si pamatují, jak v r. 1962 proběhla krize, když SSSR začal instalovat rakety na Kubě. USA vyhlásila blokádu, armády měly pohotovost, ale stalo se neuvěřitelné – Chruščov se dohodl s Kennedym, že si rakety zase odveze s tím, že USA nechají Kubu na pokoji. A – světe div se – třicet let na sebe sice obě strany štěkaly, ale v porovnání s dneškem to byla doba klidu (vietnamci si to asi nemysleli, ale v Evropě byl klid).  

Asi bychom takové rozšafnější politiky zase potřebovali. Novináři, zvláště ti mladší, obvykle nejdou do vzdálenější minulosti a tak komentují to, co se stalo, aniž by připomněli, co tomu předcházelo. Na Kubě to byl pokus o svržení Castra, když se v Zátoce sviní vylodili jeho odpůrci, vyzbrojení na Floridě. A na Ukrajině to byla střelba na Majdanu a zrušení ruštiny jako úředního jazyka ve východních guberniích Ukrajiny. Málokterý novinář se zmíní o dohodách z Minsku, které měly vyústit v určitou autonomii zmíněných gubernií s občany ruské národnosti, protože ukrajinská armáda tam proti těm rusky mluvícím bojovala. Proč by se jinak v Minsku jednalo, kdyby se tam neválčilo? Ale o tom se už dnes novináři nezmiňují.  

A tak čteme Ukrajina, Venezuela, Grónsko, Irán, Syrie, Gáza, Eritrea, … Kde jsou zlaté časy studené války, kdy se na sebe jen poštěkávalo?


// vystavil prochpra @ 12:01
Komentáře:

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]





<< Domovská stránka

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Komentáře [Atom]