25. září 2015
Zámeček v Trávníku
O této stavbě
jsem již psal v historii Trávníka na stránkách Zpravodaje Spolku Trávník a Naděje. Ředitel městské knihovny ve Cvikově Mgr.
Vlček mne upozornil na další informace o majiteli Zámečku.
Jen krátkou
rekapitulaci, Zámeček nechal postavit v r. 1914
Fr. Schier, velkoobchodník s vínem, který prý byl i dodavatelem pro
císařský dvůr ve Vídni.
V Praze měl
Schier dva domy (holt to nebyl „z Kutné Hory koudelníkův syn“ – ten měl domy
tři) – na rohu Pařížské ulice a Staroměstského náměstí a sousedního domu
V Pařížské ulici. Byl mohovitý podnikatel.
Od r. 1823 působil v Rakousku velkoobchod s vínem Josef Oppelt. Synovec původního
zakladatele firmy Franz Schier přebírá firmu roku 1856, po smrti Josefa
Oppelta. V roce 1857 se mění název na "Jos. Oppelt a synovec". Přáním zesnulého zřejmě bylo zachovat v názvu
jméno Oppelt, takže vznikl tento název.
Firma
evidentně prosperovala, protože v roce
1916 kupuje žernosecký zámek s vinnými sklepy a panské vinice od
rodiny Nosticů, která tu zřizuje vinárnu a vede žernosecké vinařství
obchodním způsobem. Po smrti F. Schiera je žernosecké panství s vinicemi prodáno
vinařství je severočeských průmyslníků, kteří ovšem vinařství zrovna nepozvedli.
V r. 1946 bylo vinařství i se zámkem znárodněno (zřejmě byli majitelé
sudetští Němci).
Komerční
rada František Schier zemřel roku 1929 (zřejmě ve velmi vysokém věku – na hřbitově
v Trávníku je hrobka která před lety měla ještě označení Familie
Schier, používaná ovšem již byla dnešními obyvateli). Zanechal prosperující
firmu a dům na rohu Pařížské a Staroměstského náměstí, známý jako Schierův dům.
Stavební
místo vzniklo v r. 1896 po zbourání starého Židovského města na Josefově
(proti bourání se tehdy ozvali umělci-bojovníci za starou Prahu . např. Vilém
Mrštík ve článku Bestia triumphans). Schierův
dům (viz obrázek ze současnosti) je datován do r. 1897 a Schierovi patřil i
vedlejší dům v Pařížské ulici (ten byl ovšem postaven až v r. 1903). Na místě Schierových domů stály dva vrcholně barokní
objekty: někdejší palác hraběte Rudolfa z Lisova od Jana Blažeje Santiniho (čp.
935) a dům U Zlaté trubky poštovské (čp. 934). Novostavba nárožního Schierova
domu byla
záměrně koncipována tak, aby připomínala původní zástavbu. Architekt Rudolf Kříženecký svou stavbu řešil tak, že v některých rysech vychází z původního paláce hraběte z Lisova. Výzdoba na průčelí nárožního Schierova domu je tvořena pískovcovými figurami. V domě vzhledem k firmě majitele byly zřízeny i rozsáhlé dvoupatrové vinné sklepy. Architektura domu tedy alespoň částečně upomínala původní zbořenou stavbu na tomto místě. Dovozuje se, že architekti a sochaři, zúčastnění na této stavbě, byli spíše na zmíněné Mrštíkově straně, která bourání historického Židovského města odsuzovala.
I v knihách
se objevuje název firmy majitele našeho Zámečku.
Známý spisovatel a znalec vína Fr.
Čebiš vydal někdy za 1. republiky knihu s názvem J Jaká vína k čemu píti:
ceník jakostních vín firmy Jos. Oppelt a synovec. V r. 1930 vyšel sborník s názvem
Víno, který vydala opět Schierova
firma (evidentně již po smrti Fr. Schiera) a kterou redigoval známý
karikaturista A. Hoffmeister. Do sborníku přispěla svými texty celá řada autorů
a Hoffmeister v celkem padesáti kresbách vytvořil jejich karikatury. V r.
1933 vyšla tato kniha i v německé mutaci. Z doby první republiky je i viněta z láhve
vína od Schierovy firmy (viz další obrázek).
Zatím se mi nepodařilo najít informace, co se s firmou stalo po roce 1933. Je aleevidentní, že místní pověsti, že žil za války v Trávníku nebo, že utekl do Ameriky pravdivé nebyly.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]