9. února 2024
Kousek od nás se těžil uran
Uran je chemický prvek, tvrdý, stříbrně lesklý až šedý kov. Uran obohacený svým izotopem se používá k výrobě palivových článků do atomových elektráren či bohužel k výrobě rozbušky k zážehu termonukleárních jaderných hlavic. Uran se získává z uranové rudy a zemská kůra jej obsahuje asi čtyřicetkrát více než např. stříbra. Nejznámější uranovou rudou je smolinec.
Po objevu radioaktivity (1896) následoval objev manželů Curieových, kteří r. 1898 izolovali z jáchymovského smolince dva nové prvky – radium a polonium. Objev vedl ke zjištění, že jádra radioaktivních prvků mohou být zdrojem energie. Jako obvykle v lidské historii to nejdříve vedlo ke zhotovení atomové bomby a teprve následně k vývoji atomových elektráren. Ale to není obsahem tohoto článku.
Prvním využívaným ložiskem uranu se stal náš Jáchymov, hodnocený jako středně velké ložisko. Studená válka v padesátých letech minulého století a potřeba uranu v SSSR vedla u nás ke zřízení dalších těžebních ložisek. A jedno takové, hodnocené jako velké, vzniklo v naší blízkosti u Hamru na Jezeře.
Běžně se ve světě používala těžba rudy, její mechanické rozdrcení a pak extrakce čistého uranu dost náročnou metodou - loužením. Roku 1967 byl v oblasti pod Ralskem zahájen experiment hydrochemické těžby.Použilo se podzemní vylouhování, kdy byly do težených vrstev vtláčeny kyseliny a další chemikálie. Experiment byl úspěšný, ovšem nikdo nezahrnul do úvah problém znečistění podzemních vod a jak vůbec obnovit území po těžbě uranu. V r. 1985 se těžil uran již po celém světě na řadě míst a SSSR přestal mít zájem na jeho odběru od nás.
V oblasti Hamru na Jezeře bylo nutno odčerpat miliony m3 důlních vod po jejich využití. Velkokapacitní čistička kvůli čištění radioaktivních vod byla vybudována až v roce 1989, předtím dekontaminace důlních vod probíhala provizorním způsobem, díky kterému na to doplatila řeka Ploučnice, do které byla důlní voda odváděna. Těžbou uranových rud se v ČR zabývá státní podnik DIAMO. Další činností této organizace je sanační a likvidační činnost v oblasti ekologických zátěží po těžbě.
Vlivem
průzkumů, těžby a úpravy uranových rud došlo v Ralské oblasti k poškození
přes 200 přírodních lokalit tím, že se vybudovala důlní díla, odvaly,
odkaliště, vylouhovací pole, dopravní trasy, areály závodů a provozů, vrty.
Celková plocha poškozená uranovým průmyslem je přes 0,5 milionů ha. Jedním z
vážných problémů je kontaminace pitných vod.
Tak to je ve stručnosti popis toho, co probíhá už desítky let nedaleko našich chalup.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]