Trávník a věci okolo

V našem okolí vidíme jednak využívání luk jako pastvin při biologickém chovu dobytka a jednak využívání jako zdroje zelené hmoty pro krmení. Pro sekání luk platí stanovené termíny. Horské a suchomilné louky se obvykle sečou do 15. července, louky – hnízdiště chřástala až k 15. srpnu.

V uplynulých letech probíhalo kolem nás sekání až v létě, právě se zdůvodněním hnízdění chřástala. Chřástal polní se řadí mezi celosvětově nejohroženější a nejzranitelnější druhy ptáků. V posledních desetiletích vymizel z velkých oblastí západní a střední Evropy. Vloni ani letos jsme noční „chřástání“ neslyšeli, takže letos proběhlo sekání i vzhledem k celkovému urychlení růstu v přírodě už v červnu.

Sekání má probíhat ve vazbě na zrání různých druhů trav a odkládání sekání není vhodné, protože při něm dochází k úhynu nižších druhů trav, které jsou vyššími druhy zastíněné. Bohatá směs různých travin je tak poškozována. Sekání se má provádět od středu pozemku ke krajům, aby se případná na pozemku ukrytá zvěř (i ptáci) vytlačila mimo pozemek. Sekání směrem ke středu je naopak zažene do bezvýchodné situace. Správné sekání se evidentně v našem okolí nepraktikuje, čehož je důsledkem i to, že na louce pod penziónem U Naděje sekačka zabila dva koloušky.

Jinak ovšem letos oproti jiným rokům proběhlo sekání, sušení s obracením a balením do válců rychle během několika dní, takže ve válcích je seno kvalitní na rozdíl od některých dřívějších roků, kdy bylo posekané seno ponecháno několik týdnů na pospas počasí a baleno bylo už zahnívající.