26. července 2009

Setkání sousedů

Tak se letos podařila nová letní akce - v sobotu 25. července se v Trávníku konalo „Setkání sousedů“. Od odpoledne do pozdních hodin u penzionu U Naděje vystupovala hudební skupina Stará almara, kterou vede znalec původní americké country muziky, muzikant a hudební publicista Martin Žák (spoluchalupář z Naděje) – viz obrázek, převzatý z webových stránek skupiny. Skupina Stará almara hraje původní americkou old-time country muziku s českými texty. Součástí akce byly i indiánské melodie a taneční vystoupení několika tuzemských indiánek.

O vystoupení byl velký zájem a obecenstvo tvořili nejen chalupáři z Trávníka a Naděje, ale i řada cvikovských občanů všeho věku. Odpoledne si nejvíce užily děti, které i na mokré trávě na hudbu s nadšením tančily.

Počasí bylo jediným minusem akce, takřka každou hodinu se strhl čtvrthodinový liják, naštěstí se účastníci mohli ukrýt do postaveného vojenského stanu.

Akci se podařilo zajistit ve spolupráci ChKO Lužické hory, Městského úřadu Cvikov (zajištění stanů a stolů a lavic na posezení) a skupinky místních chalupářů, kteří zapůjčené vybavení dovezli, postavili a v neděli po akci zase složili a odvezli. O občerstvení se postarali manželé Liškovi z penziónu. Podle slibu vedoucího skupiny pana Žáka se vystoupení uskuteční příští rok znovu.


21. července 2009

Co je také na nebi vidět

Psal jsem tu o sledování vesmírné stanice ISS. Samozřejmě je možno sledovat i přelety dalších družic, vzhledem k mnohem menším rozměrům než ISS je jejich viditelnost mnohem slabší.

Ovšem na nebi můžeme občas vidět i zajímavé záblesky. Na rozdíl od pravidelných záblesků světelných majáků některých letadel (obvykle vidíme pohybovat se i barevná poziční světla na křídlech letadla) je takový záblesk silnější a viditelný pouze malou chvilku na určitém místě oblohy. Je to odraz slunečního světla od lesklého povrchu antén družic telefonního systému Iridium (dojde k němu ovšem jen při určité poloze slunce, družice a pozemského pozorovatele).

Co je to systém družic Iridium? Je to síť komunikačních satelitů, která poskytuje absolutní pokrytí zeměkoule telefonním spojením včetně pustin a polárních oblastí. Přesto, že telefonní přístroje (mobily) pro síť Iridium jsou velmi drahé (včetně jejich využívání), používá tuto síť skoro 300 tisíc uživatelů po celém světě. Družic v síti je celkem 66 a pohybují se v přesných rozestupech na drahách se sklonem 86,4 stupně k rovníku ve výšce asi 670 km. Přenosový kmitočet je v pásmu 1620 MHz.

Každá z družic má tři antény o velikosti běžných dveří s velmi lesklým povrchem. Protože poloha družic vůči zemskému povrchu je udržována s velkou přesností, je možné pro kterýkoliv bod na zemském povrchu vypočítat okamžik, kdy bude sluneční odraz, trvající jen pár vteřin, viditelný. Pro určení takového okamžiku záblesku je k dispozici na internetu server, ke kterému se připojíte a zadáte svoji polohu.

Server má adresu
http://www.heavens-above.com/

Nejprve je nutno si zadat místo pozorování. Je to možné kliknutím na odkaz „current observing site – select from database“. Zde se nejdříve připojíte na seznam pro Českou republiku a pak do rámečku zadáte „Travnik“. Objeví se několik Trávníků a vy si kliknutím vyberete

Travnik ? 50.800 14.650 385 m (jsou to zeměpisné souřadnice a výška nad mořem).

Tím se vrátíte na úvodní stránku serveru, ovšem nyní tam budete mít všechny časové údaje svázané s polohou Trávníku na zeměkouli. Kliknete zde na „Iridium flares next 24 hrs“ a objeví se vám tabulka, ve které najdete pro následujících 24 hodin ze které družice systému budete záblesk pozorovat a na kterém místě oblohy (výška nad obzorem a azimut).

Ať se vám pozorování daří.

18. července 2009

Oznamka

Ve dnech 18. a 19. července se v Mařenicích koná každoroční pouť Sv. Máří Magdaleny (včetně oblíbeného sobotního koncertu v kostele). Bohužel počasí letos pouti nepřeje ...

V sobotu 25. července se v Trávníku koná "Setkání sousedů". Je to nová akce, kterou pořádá osadní výbor spolu s městem Cvikov a Chráněnou krajinnou oblastí Lužické hory. Setkání se koná na louce před penziónem U Naděje od 14 hodin. S programem zde vystoupí hudební skupina Stará almara. Odpoledne bude věnováno dětem, večer dospělým.

Po dvaceti letech se do Naděje vrací pětidenní orientační závody, které pořádá sportovní klub Jiskra v Novém Boru. Centrum akce bude v Novém Boru, vlastní závody proběhnou ve Svoru ve dnech 5. a 6. srpna 2009 a v Naději ve dnech 7. až 9. srpna. Trávničtí a Nadějští vzpomínají se slzou v oku na závody v r. 1989, kdy se do Naděje sjely desítky autobusů, stovky osobních aut a kdy jediným místem pro konání osobní potřeby bylo kukuřičné pole. Věříme, že dnes již bude organizace jiná.

A taky nějaký lotr asi před 14 dny ukradl kovaný kříž z Božích muk v zatáčce silnice do Cvikova.


16. července 2009

Viděli jste na obloze ISS?

ISS (čili Mezinárodní vesmírná stanice) se blíží svému dobudování a vzhledem ke svým rozměrům (rozpětí 108,4 metru a délka 74 metrů) je za dobrých povětrnostních podmínek výborně sledovatelná na současné noční obloze nad Trávníkem.

Stanice je společně financovaným projektem kosmických agentur USA, Ruska, Japonska, Kanady a společné Evropské kosmické agentury (jejím členem je i Česko). První díl byl do vesmíru vynesen v r. 1998 a od listopadu 2000 má stanice trvale posádku, obměňovanou po 6 měsících. Dopravu posádek na stanici zajišťují americké raketoplány a ruské kosmické loďě Sojuz. Kromě toho je stanice zásobována hlavně pomocí ruských transportních kosmických lodí Progress.

Stanice je na poměrně nízké oběžné dráze ve výšce kolem 350 km. Zde ji brzdí zbytky zemské atmosféry, takže občas musí být její výška korigována (pomocí raketových motorů připojeného raketoplánu nebo přepravního modulu). Sklon dráhy vůči rovníku je 51,6 stupně, takže je pozorovatelná z většiny obydlených území na zeměkouli.

Vzhledem ke své velikosti je na noční obloze její jasnost odraženým slunečním světlem třetí nejvyšší po Měsíci a Venuši. Průlety ISS nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Toto se neustále opakuje.

Uvádím počátky průletů pro Trávník a okolí v období do 26. července, kdy skončí současné období večerní viditelnosti. Průlety začínají na západě (případně s menší odchylkou k severu nebo jihu), nejlepší viditelnosti je dosaženo vysoko směrem k zenitu a dráha pokračuje směrem k východu. Poslední dva viditelné průlety jsou již velmi nízko. Viditelnost stanice zanikne ještě nad obzorem, protože stanice vstoupí do stínu země.

Datum...........Čas.......Max výška nad obzorem
16. července...21:57...62°
16. července...23:32...58°
17. července...22:21...82°
17. července...23:57...23°
18. července...22:46...56°
19. července...21:35...83°
19. července...23:10...26°
20. července...21:59...55°
21. července...22:24...25°
22. července...21:13...53°
23. července...21:37...25°
24. července...22:02...11°
26. července...21:16...11°

12. července 2009

Mlýny

Všichni víme, že zřícenina Milštejn je pojmenovaná podle toho, že se zde po zániku hradu vyráběly mlýnské kameny. Ale málokdo ví, jak takový mlýn fungoval.

Původně si každý zemědělec dělal mouku vlastní na ručním mlýnku. Pak se začaly budovat větší mlýny, poháněné vodním kolem. Většina mlýnů patřila feudálům (panovník, církev, světští pánové, rytíři zemani). Bylo totiž nutné vlastnit vodní tok. Mlynářům je majitel propachtovával. Mlýnů bývalo od středověku hodně, protože bylo obtížné dopravovat zrno do mlýna a mouku zpět na větší vzdálenosti. Zánik vodních mlýnů začal s uplatněním parního stroje (vznikly parní velkomlýny) a usnadněním přepravy.

Mletím se získává ze zrna mouka. Výsledný produkt musí obsahovat částice konkrétní velikosti bez cizorodých látek a prachových částic.. Mlýnská zařízení jsou proto konstruována tak, aby zrno rozbila na několik větších částí. Meziprodukt se opět nasype do násypky. Pak se mele nanovo jemněji. Postup se opakuje, až je dosaženo požadované jemnosti umletého produktu. Někdy se to podaří teprve po pěti až sedmi průchodech strojem.

Pro zajímavost cituji popis postupu i s použitím původního mlynářského názvosloví:

Zrno v pytlích se vynosilo po mlynářských schodech do násypného koše. Mlýn se spustil s výrazně nadlehčeným běhounem. Sklonem korčáku se nastavilo množství zrna sypajícího se mezi kameny. Semletý produkt z kamenů zachytávaly stěny lubu a odtud se vlastní váhou sypal do pytlíku, otřásaného hasačertem. Přes pytlík se prosela jemná mouka do moučnice, hrubá mouka, šrot a ostatní nevhodné produkty prošly pytlíkem na kmitající žejbro. To oddělilo šrot, plevy a hrubé nečistoty. Nejhrubší produkty, co sklouzly po žejbru do šrotové truhly byly určené pro další mletí. Pod žejbro do druhé truhly podle velikosti ok padala hrubá mouka nebo krupice. Obsah ze šrotové truhly se nabíral a pak vynosil do násypného koše (to bývala v malých mlýnech většinou práce pro mleče, nikoliv pro mlynáře), pootočilo se lehčidlo, aby se kameny přiblížily a mlelo se znovu a znovu, až se podařilo maximum mouky prosít pytlíkem do moučnice. Žito muselo projít složením čtyřikrát a byly získány dva druhy mouky. Pšenice se mlela na pět průchodů soustrojím.

Na přiloženém obrázku je zobrazen takový mlýn s mlýnskými kameny. K tomu jen část vysvětlivek:


ko – mlýnské kolo
nk, kor – násypný koš a korčák
b,l – mlýnské kameny (běhoun a ležák)
lu – lub (bednění kolem mlýnských kamenů)
py – pytlík (otřásáním pomocí „hasačertu“ hč se mouka prosévala do moučnice m, hrubé části prošly do šrotové truhly t)

Mlýnské kameny musely mít určité vlastnosti. Běhoun míval průměr 60 až 85 cm a byl vysoký 50 až 60 cm. Používal se až do opotřebení na polovinu. Ležák měl stejný průměr, ale výšku měl jen asi 30 cm.

Kameny se dělily do řady druhů podle materiálu (pískovce, bazalty a trachyty, porfyry a granity). Kameny z pískovců byly nejběžnější, ale šlo o pískovce křemenité. Tento materiál je tvořen křemenným pískem, stmeleným kalcitem. Pro výrobu mlýnských kamenů byla tato kombinace tvrdých zrn s měkčím pojivem výhodná, protože kameny měly schopnost samoostření.

V Čechách byla dobře známá místa, kde se materiál těžil a kameny vyráběly. Pro nás si připomeňme výrobu z křemenitých pískovců v Jonsdorfu (kde je na naučné stezce skalním městem výroba připomínána) a výrobu na Milštejnu.


11. července 2009

CHKO Lužické hory vydala průvodce

Není to klasický průvodce s popisem turistických tras, spíše stručně napsaná upoutávka, která má zájemce upozornit na zajímavosti a krásy našeho pohoří a vyprovokovat ho k dalšímu zájmu. Publikace má 68 stran na křídovém papíře s množstvím dokonalých fotografií. Velmi užitečné jsou publikované informace:

- o „maloplošných chráněných územích“ (např. ledová jeskyně za přehradou, rašeliniště a vřesoviště Brazilka nad Dolní Světlou nebo rašeliniště u Mařeniček), kterých je v Lužických horách celkem 16;

- o památných stromech (např. lípa v dolní části Trávníka nebo borovice u silnice z Mařenic do Heřmanic).

Publikace také uvádí stručný přehled hradů, zámků a církevních staveb v oblasti Lužických hor. Zajímavá je i kapitolka o sklářství, hutnictví a hornictví. Již jsem se na blogu zmiňoval o naučných stezkách. V publikaci je jejich přehled i s mapkami. Jsou to:

- mezinárodní naučná stezka, začínající u Bílých kamenů (též zvaných Sloní skály), pokračující přes Německo, vracející se přes Rynoltice k Lemberku a končící v Čené Louži

- stezka „okolím Studence“, začínající i končící v Mlýnech

- hornická naučná stezka „údolí Milířky“ u Dolního Podluží, dokumentující hornickou činnost

- nová krátká stezka „Jánské kameny“ na hranicích s Německem nad Krompachem kolem čedičových skal (viz obrázek).

Poslední část publikace tvoří stručný popis pamětihodností v sousedních německých Žitavských horách.

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]