26. dubna 2010
Sběr surovin se nemá přehánět
20. dubna 2010
Čisté nebe – vybuchla sopka na Islandu
Tyto koridory se přestaly používat někdy v polovině devadesátých let s masivním rozšířením tzv. principu volného letu. Dnes je Evropa protkána hustou sítí "tratí letových provozních služeb". Pokud není zakázán přelet některých zakázaných prostorů a pokud jsou zajištěny rozestupy mezi letadly, může totiž dnes dispečer povolit i kratší letovou trasu po přímkové spojnici dvou bodů. Můžete tedy nad hlavou vidět letadla, letící po zmíněné síti, ale i letadla využívající pro daný okamžik přidělenou trasu od jednoho bodu do dalšího bodu.
Zájem o letové trasy vzrostl nedávno, kdy v důsledku rozptýlení sopečného prachu ve vysokých vrstvách atmosféry po výbuchu sopky na Islandu, byla na několik dní absolutně zastavena letecká doprava téměř v celé Evropě.Podle kondenzačních čar dovedeme pohledem rozeznat čtyřmotorový Jumbo-jet od menších dvoumotorových letadel. Ovšem často by nás zajímalo, jaké že to letadlo nad námi zrovna letí. V době internetu ani toto není nemožné.Na adrese
totiž uvidíme mapu s okamžitou situaci ve vzduchu nad Lužickými horami, na které jsou zakresleny malé značky letadel tam, kde se právě letadlo nachází. Pokud na něj najedeme pomocí myši kurzorem a klikneme, objeví se na pravé straně okénko se všemi údaji o letadle (čas, typ letadla, letecká společnost, odkud kam letadlo letí i jeho okamžitou výšku a rychlost).11. dubna 2010
Skála smrti
V r. 1910 dva místní lidoví umělci vysekali do svislé stěny skály nad říčkou Svitávkou tento motiv (viz připojené foto).
Místo se nazývá „Skála smrti“ a přístup je z ní od zrušené pily na jižním okraji Kunratic po zelené značce.
Zde se ovšem o „přístupu“ dá mluvit jen ve značné nadsázce. Jednak je skála viditelná jen z velké blízkosti, protože těsné okolí je zarostlé evidentně náletem a za druhé se kolem cesty ke skále těžilo dřevo bezohledným způsobem tak, jak to v poslední době známe i odjinud. Lesní cesta je jen bahno, rozježděné těžkou lesní technikou, a okraje cesty jsou pokryty vrstvou ořezaných větví. Místy jsou louže, plné ropných produktů, které „takylesákům“ ukapávaly ze strojů a vozidel. Dokumentováno je to na dalších dvou přiložených fotografiích.
Nevím komu tamější lesní revír patří, ale je zjevné, že je to špatný hospodář, když dopustí takovou spoušť. Asi před dvěma lety jsem stejný přístup dokumentoval u lesní těžby na Milštejně. Je zřejmé, že se těžaři chovají všude stejně bezohledně. Jsem proto přesvědčen, že volání po likvidaci kůrovce na Šumavě odtěžením postižených lesů by dopadlo stejně! Proto věřím, že spíše si příroda pomůže sama. Zásah těžké lesní techniky (výmoly, rozrytou půdu, ropné produkty, odřené živé stromy při odvozu vytěženého dřeva) by šumavské hvozdy přežít nemusely.7. dubna 2010
Setkání sousedů podruhé
Pro velký úspěch se tato akce bude opakovat 21.srpna 2010! Častušky se ale i při přihlédnutí k termínu akce zpívat nebudou.
Kromě toho bych chtěl upozornit, že Martin pořádá během letoška tři „večery při svíčkách a petrolejce“ ve cvikovském kulturním domě.První večer se konal 26. března a vystupovala na něm Stará almara s tématikou Písně a příběhy z Appalačských hor.
Druhý večer se bude konat 17. září a hostem večera bude spisovatel knih o horách a přírodě Miloslav Nevrlý.
Třetí večer se uskuteční 26. listopadu a kromě písniček Staré almary na něm vystoupí herec Miloň Čepelka, známý spoluzakladatel divadla Járy da Cimrmana.
5. dubna 2010
Velikonoční koleda 2010
První ročník byl trochu spontánní, takže koledníci dostali k uctění od vodky přes rum, slivovici až po pivo a šampus. Důsledky byly samozřejmě odpovídající, což se trochu předpokládalo, takže se koleda už tehdy (a od té doby stále) realizuje v neděli, aby do odjezdu v pondělí stačili koledníci vystřízlivět. Další ročníky už byly organizovanější, takže se na přípitek povoluje malá štamprle vodky a všude musí být něco k zajezení.
Každé chalupářce se zazpívá koleda (což jsou aktuální slova na některý známý nápěv) a přidá se jedna písnička na přání. Z letošního textu vyjímám kousek:Okolo vrátek vypukl zmatek,
koleda začíná.
Láhev už otvírá sousedka rozmilá,
nápoje rozlívá.
Důchodce zbabělý potají kořalku
do trávy vylívá.
Ke koledě se poutala i tradice předání koruny "krále velikonoc" koledníku, který se nejvíce zpumprdlíkoval, ale v průběhu věků jeden z králů někam krásnou mosaznou korunu zašantročil.A na dokreslení dva obrázky z letošní akce - členové hudby a závěrečné zpívání v místní hospůdce.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]